Článek
Vznikla by taková deska, kdyby letos nebylo výročí narození Karla IV.?
Možná by nevznikla v tuto chvíli, ale později nejspíše ano. Tematikou Karlovy doby se totiž zabývám dlouhodobě, není to něco, oč bych se zajímal pouze z popudu zmíněného výročí. Vlastně už má diplomová práce na Filozofické fakultě UK se týkala knih Arnošta z Pardubic, což byl arcibiskup pražský a blízký spolupracovník Karla IV. Tato tematika se tedy prolíná mou badatelskou činností a je pro mě stále velmi přitažlivá.
Co vás přitahuje nejvíce?
Mohl bych uvést řadu důvodů. V Karlově době zřetelně stoupla prestiž pražské katedrály povýšené na arcibiskupství. Obřady v ní konané rozvíjely určitou slavnostní teatrálnost středověké liturgie a zpěv byl jejich neodmyslitelnou součástí.
Svědčí o tom řada cenných rukopisů. Zajímavé je též pronikání francouzské kultury, která tehdejší pražské ovzduší postupně ovlivňovala. A obrovským počinem bylo založení pražské univerzity.
Když si člověk pročítá soupisy jejích absolventů ve čtrnáctém století, vidí, že k nám tehdy směřovali lidé téměř z celé Evropy. Univerzita představovala internacionální prostředí, jakýsi tavicí kotel, a to i v hudební oblasti.
Možná mohu v té souvislosti zmínit práci jednoho z mých doktorandů. Podařilo se mu objevit repertoár, který s tehdejším školským prostředím souvisí, a jeho nitky vedou právě k pražské univerzitě.
Když pak kvůli husitským válkám řada studentů z Prahy odešla, najdeme ony nitky roztroušené po Evropě, především opět ve školských institucích v Německu nebo Polsku.
Byla hudba té doby tématem pro váš soubor Schola Gregoriana Pragensis i dříve?
Ano, z rukopisných pramenů té doby jsme již čerpali. Například naše album In Pragensi Ecclesia z roku 1996 se věnuje vánočním obřadům za doby Karla IV. ve svatovítské katedrále. Chorální a vícehlasé zpěvy této doby mají v repertoáru našeho souboru kontinuitu.
David Eben s albem.
Jaké typy skladeb na novém albu jsou?
Snažili jsme se zachytit ono proměnlivé a mnohovrstevné hudební prostředí druhé poloviny čtrnáctého století. Je zastoupen církevní zpěv, k němuž měl Karel IV. určitě osobní vztah. Byl duchovně smýšlející člověk a duchovní program se v jeho státnickém chování také odrážel. Ve vlastní biografii napsal, že se učil modlit mariánské hodinky již na francouzském dvoře, což jistě zahrnovalo i základní pěvecký projev při recitaci žalmů. S tímto typem hudby tedy musel mít osobní zkušenost již od útlého dětství.
Součástí nahrávky je přirozeně i světská tvorba, a to ve francouzštině, němčině i češtině. České milostné písně jako Otep myrhy nebo Dřěvo sě listem odievá patří nepochybně k významným památkám naší hudební historie.
Do hudebního panoramatu patří i vícehlasé skladby, a to jak francouzské, tak i české. Můžeme si všimnout, jak česká vícehlasá tvorba v té době postupně vstřebává vlivy francouzské nové hudby.
V jaké formě se dochovaly záznamy skladeb?
Jsou to notové záznamy v pergamenových rukopisech. Notace přirozeně vypadá poněkud jinak, než na kterou jsme zvyklí dnes. Například chorální repertoár je zapsán na čtyřlinkové osnově a notové znaky jsou hranaté. Přepis melodické linky v rukopisech čtrnáctého století však zpravidla nečiní potíže.
Může se samozřejmě stát, že se i profesionální středověký písař občas spletl. Případné chyby v zápise by však měl dnešní badatel zachytit a opravit.
Kde se takové záznamy v České republice uchovávají?
Většinou ve velkých rukopisných sbírkách, například v Národní knihovně, v Knihovně metropolitní kapituly na Pražském hradě nebo v Národním muzeu.
Některé prameny jsou v jiných částech Čech či Evropy, protože, jak víme, i knihy mají své osudy a někdy se dostanou i daleko od místa svého původu, například v době válek.