Článek
V pondělí bude mít premiéru muzikál Touha, ve kterém navazujete na film Kvaska…
Já bych řekl, že je to úplně jiná liga. Kvaska byl laciný film, který jsme natočili za sedmnáct dnů. Má manželka si chtěla natočit filmek, tak jsme si ho natočili. Udělali jsme si radost. Touha je regulérní dílo, které není omezeno rozpočtem ani sedmnácti dny natáčení. Považuju ji za nesmírně kvalitní kousek.
To se tak vydařila?
Jsem nadšen, opravdu. Současně vím, že hlavním soudcem bude trh.
Z čeho jste tak nadšen?
Nečekal jsem, kam až se to dostane. V Touze je víc humoru, příběh je prohloubený, prostě není to divadelní Kvaska. Figury mají úžasné charaktery a řada herců mi svými výkony doslova vyrazila dech. Namátkou Roman Pomajbo nebo Ivan Vodochodský.
Napsal jste k Touze nové písničky?
Napsal jsem asi pět nebo šest nových skladeb, které zatím nevyšly na mých deskách.
Budete v Touze hrát?
Nebudu, ale měl bych účinkovat v Tajemství Zlatého draka.
Kdy začne v Brně Tajemství Zlatého draka vznikat?
Zkoušky měly začít 30. září. Bohužel se mi ale všechno trochu posunulo, takže k hudebnímu přeříznutí scénáře, které ho trochu rozvrtává, dochází až v těchto dnech. Textové libreto totiž nezapracovává hudbu do hloubky. Já ale potřebuju vytvořit látku, která hudbu obsahuje, takže na tom pracuju. Vyžaduje to místy změnit příběh. Zkoušet bychom měli od 1. října.
Napíšete i pro Tajemství Zlatého draka nějaké nové písničky?
Myslím, že ne. Je čas vzít patnáct písniček Daniela Landy a maličko tak poodhalit jejich pozadí. Hlavní hrdina představení prochází vývojem, který písničky reflektuje.
Kam až pro své písničky sáhnete, do které doby?
Klidně bych sáhl až úplně dozadu, k písničkám, které jsme dělali se skupinou Orlík. Tahle společnost na to ale není připravena. Jestliže chcete ukázat něčí proměnu a neděláte to skrz sebe, ale skrz nějaké figury ve hře na pódiu, je to umělecká licence.
Mám v repertoáru spoustu písniček, které mohou tu proměnu demonstrovat. Část společnosti je ale vůči mé osobě tak hysterická, že kdyby v Tajemství Zlatého draka zazněla skladba Bílá liga, zbláznila by se z toho a nedokoukala by hru až do konce. Někteří lidé by prostě asi demonstrativně vstali a odešli.
To se vám už stalo na Krysaři, že?
Ano. Na pódiu se zpívala písnička Právo je síla a při ní najednou hromadně vstalo a odešlo padesát lidí. Byl to nějaký zájezd, který usoudil, že se na to dívat nebude. Byli to mladí lidé, mrzí mě, že neměli vůli dokoukat to až do konce.
Jestli tomu správně rozumím, bude Tajemství Zlatého draka taková hra se zpěvy.
Je to spíš hudební drama, víc divadlo.
Hlavní postava je vaše alter ego?
To ne. Promítá se do ní samozřejmě má osobní zkušenost, ale nekopíruje můj život. Na začátku uvidíme poměrně obhroublého člověka s černobílým viděním světa. Na konci někoho trochu jiného.
V čem je poselství hry?
Je to detektivní příběh. Hlavní hrdina se dozvídá informace, které zčásti vrhají světlo na aktivity, na kterých se podílím ve svém civilním životě. Tajemství Zlatého draka je nejenom hra divadelní, ale i počítačová. Měla by na představení navazovat a může ji hrát každý. Na stránkách www.zlatydrak. cz už jsou první ukázky.