Článek
Vydáváte album Neofolk. Proč jste ho tak pojmenoval?
Na desce se zjevně objevují folkové prvky, některé písničky mají skoro folkový atribut, přitom to není klasický folk. Když už existuje nu-metal nebo neo punk, proč by nemohl být neofolk. Je to myšleno napůl jako žert.
Vy jste ale byl vždy považován za rockového zpěváka a i na nové nahrávce jsou dominantní ostré kytary. Není to trochu zavádějící?
Řekněme, že "neo" před slovem "folk" v sobě obsahuje ten kytarový nářez. Nedržel jsem se žádného žánru, deska končí pseudolidovou písní, která je vlastně úplně folková. Měl jsem chuť to takhle udělat. Neofolk chápu jako takový pytel, do kterého patří i úvodní písnička Táta, což je hrozný nářez.
Co má deska posluchačům sdělit?
Dlouho jsem to pořádně nevěděl, ale pak jsem si uvědomil, že album ovlivnilo do značné míry mé soužití s hudbou Karla Kryla. V červnu jsme uspořádali bohoslužbu na jeho počest v Praze na Vyšehradě. Při přípravě na tu akci jsem si uvědomil, že bych se neměl bát pojmenovat některé složité věci. Na desce je písnička Blaničtí. Chápu, že ten název může s někým pořádně zamávat.
Kryl mě ale pobídl k tomu se s respektem do takových témat pouštět. Na předcházející desku 9mm argumentů bych asi ještě nic podobného napsat nedokázal. Dlouho jsem nechával ruku zaťatou v pěst, abych se mohl bránit. Najednou zjišťuji, že daleko větší odvaha je ji rozevřít a podávat lidem. To mě naučil Kryl.
Celý rozhovor s Danem Landou nejen o jeho nové desce přinese úterní vydání deníku Právo.
