Článek
Vaše kapela má název jako mezinárodní policejní organizace. Fascinuje vás svět zločinu?
To záleží na tom, jak konkrétně to myslíte.
Čtete například v novinách nejdříve o kriminálních kauzách?
Čtu noviny každý den a zločiny nevynechávám. Nemají ovšem přednost před jinými událostmi. Například ekonomická situace světa, závažná sociální a politická témata mě fascinují úplně stejně, ne-li víc. Ovšem je-li popsán nějaký zajímavý zločin, zaujme mě.
Loni kapelu opustil baskytarista Carlos Dengler. Zůstali jste s ním v kontaktu?
Víte, hodně jsme teď cestovali. V posledním roce a půl jsme vedli různé životy. On si dělá své věci doma a my jsme na turné v Evropě, takže se zrovna moc nevídáme. Carlos byl v kapele rovných třináct let. To je dlouhá doba, skoro půlka našeho života. A mít kapelu je hodně náročné. Carlos s námi strávil kolotoč několika desek a chtěl už trochu vlastního života. Hodně jsme jeho odchod probírali. Byl to nevyhnutelný moment.
Nyní s vámi hostuje Brad Truax. Stane se v budoucnu řádným členem kapely?
To ještě nevím. S Bradem kamarádím čtrnáct let. Je to úžasný člověk, skvěle spolu vycházíme a navíc je to excelentní muzikant. Dobře nám to funguje. Nicméně když jsme na turné, nic dopředu neplánujeme a věnujeme se jen koncertům. Myslím, že takové rozhodnutí bychom učinili až po vydání další desky. Koncertování je něco úplně jiného než práce na novém materiálu.
Může takový život na cestách po čase omrzet?
Dny se mohou stát trochu monotónní, často je jediným programem dostat se na koncert a připravit se na něj. Ale koncertování se mi nikdy neomrzí. Vlezu na pódium a ten úžasný pocit je opět tady. Mám také rád první dny v nové zemi. Teď jsme poprvé navštívili i Českou republiku, takže to nuda nebyla. Pro mě je to vždy výjimečné. Snažím se zachovat si přehled o tom, kde jsem, projít si město, ověřit pár informací, které jsem o dané zemi slyšel, a nasát atmosféru. Jsem pak vysloveně šťastný. Je také hezké navštěvovat místa, o kterých jste dřív třeba ani nevěděli, že existují.
Názory na vaše alba bývají rozdílné. Máte vy k některému bližší vztah?
Tak to pro mne nefunguje. Možná jedině tak, že když pracuji na aktuální desce a dávám do toho hodně energie, pak je nejdůležitější právě ta poslední. Nenecháme ji jít do světa, dokud necítíme, že je připravená.
Vaše hudba bývá spojována s britskými Joy Division. Jaký máte k té kapele vztah?
Nic proti nim nemám. Lidé rádi srovnávají, ale Joy Division neměli na naši kapelu nikdy vliv. Nikdy jsme je nesledovali, nicméně nejsou pro nás důležití. My se snažili zformovat sami a dělat vlastní hudbu.
Takže se vědomě bráníte vlivům jiných kapel?
Není to tak těžké, alespoň pro mě ne. Člověk čím dál víc získává smysl pro vlastní hudbu, vymezuje se. Navíc když pracujeme na nové desce, neposlouchám jinou hudbu. Cizí tvorba ve mně neprobouzí žádnou inspiraci pro naši vlastní tvorbu. Možná to tak u někoho funguje a není na tom vůbec nic špatného, my ale nejsme ten typ kapely. To už se radši nechám inspirovat třeba nějakým filmem.
