Hlavní obsah

Daniel Clark: Dostal jsem pusu od medvěda

Právo, Lukáš Gregor, Pavla Horáková

Do Zlína dnes přijíždí jedna z největších hvězd letošního 48. ročníku festivalu, jíž je dvaadvacetiletý americký herec Daniel Clark. V Americe se proslavil teenagerskými rolemi, sedm sezón hrál postavu Seana Camerona v seriálu DeGrassi: The Next Generation. Nicméně ve Zlíně uvede zahajovací dramatický snímek Juno Jasona Reitmana.

Foto: Právo

Jedním z hlavních hostů je herec Daniel Clark.

Článek

První velkou filmovou roli jste získal ve čtrnácti letech, zahrál jste si Harryho ve snímku Medvědí vodopády. Jaké bylo natáčení v kanadské divočině pro začínajícího herce?

Jedním slovem – úžasné. Tři týdny před natáčením mě letadlem dopravili do divočiny, abych se sžil s přírodou a načerpal co nejvíc znalostí o medvědech, vlcích, bizonech a ostatních divokých zvířatech, s nimiž jsme se měli objevit před kamerou. Čtyřikrát týdně jsem trénoval s medvědy, abych si dovedl poradit, kdyby nastala nějaká nepředvídaná situace. Nakonec se z těch malých bestií vyklubala úžasná stvoření. Mají neuvěřitelnou sílu a jen málo jim rozumíme. Nebylo to až tak namáhavé, jako spíš intenzivní. Musel jsem se potýkat s věcmi, se nimiž se běžný člověk v životě nesetká. Jednou nastal trochu nervák, když mi měl jeden z nich dát pusu. Ale nastavit tvář, když se na vás sápe půltunové zvíře – to chce zkrátka odvahu.

Jaké naopak bylo pracovat sedm let na jednom projektu, televizním seriálu DeGrassi: The Next Generation? Nezačíná se herec v takové situaci podobat vlastní postavě, kterou ztvárňuje?

Abych pravdu řekl, byla to jedna z mých nejoblíbenějších rolí. Seriál se zabývá životem dospívající mládeže jako žádný televizní pořad předtím. Moje postava byla temná, nervní a ujetá, což mi ale skvěle vyhovovalo. Myslím si, že je snazší se vcítit do někoho problematického, kdo zkrátka není dokonalý, ale je tak nějak opravdivějším člověkem. Jinak k té vaší otázce... Vždycky jsem dokázal oddělit svůj život od životů postav, jež jsem ztvárňoval před kamerou. Nicméně se vám hodí, pokud máte dost nažito, dostatečné životní zkušenosti, z nichž můžete čerpat. Ale musíte mít na paměti, že to není doopravdy. Jde jen o příklad, jak to na světě může chodit, je to jen televize. Jen film.

Na festivalu představujete film Juno. Jak jste v něm získal roli a jak byste film popsal?

Autorovi námětu a scénáře Diablovi Codymu jsem musel padnout do oka během castingu, takže se rozhodl mi roli dát. Samotný film vypráví o mladé dívce, která se ocitne v hodně neobvyklé situaci – je v mladém věku těhotná. Nicméně se s tím sama vypořádá, jak nejlépe umí. Snímek se zabývá otázkami, o kterých se zpravidla nemluví, ale není to politický nebo závažný film. Vypráví prostě o holce, která dospívá, a o lidech kolem ní, jenž jí to umožňují.

Film se také zabývá tématem nezletilých matek. V jakém věku je podle vás člověk dostatečně zralý, aby založil rodinu?

Podle mě neexistuje předem daný věk, kdy je člověk dospělý na to, aby založil rodinu. Znám třicátníky a čtyřicátníky, kteří by podle mě těžko zvládli být rodiči k pohledání. Myslím si, že člověk je připravený tehdy, když se dokáže své rodině naplno věnovat, aniž by to vnímal jako oběť. Když je pro člověka rodina na prvním místě a naplňuje ho skutečným štěstím.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám