Článek
Letošní rok jste zahájili koncerty v Austrálii. Jaké byly?
Rádi jsme se vrátili, protože jsme tam už pět let nehráli. Odehráli jsme tři koncerty za tři dny, to znamená, že jsme cestou tam strávili zhruba stejný čas jako pak na australské půdě.
Nejdřív jsme hráli v rámci tenisového Australian Open v Melbourne. Bylo to týden předtím, než jsme měli termín pro odevzdání alba. Den před odjezdem do Austrálie jsem se rozhodl, že si přeju přidat na album ještě jednu novou píseň. Než jsme odjeli, nahrál jsem část v Londýně, pracoval jsem na ní v letadle a našel si studio v Melbourne, v němž jsme dotočili vokály. Náš producent zrovna pracoval na jiném albu, ale podařilo se mu najít si čas, abychom tu píseň měli v pondělí 21. ledna hotovou.
Celkově to byl úžasný výlet. Vrátili jsme se do Austrálie a hráli jsme pro spoustu fanoušků, které jsme dlouho neviděli. Sice jsem kvůli časovému posunu a práci na písničce v podstatě tři dny nespal, ale bylo to úžasné. Viděl jsem se s částí své rodiny, která tam žije. A v Sydney jsme hráli na krásném místě proti opeře. Začít rok na druhé straně planety byl skvělý nápad.
Bastille vystoupil na Topfestu v noci.
Už na začátku minulého roku jste říkal, že nové album je téměř hotové, takže se nedivím, že jste měl potřebu přidat něco čerstvého, když vyjde až letos.
My jsme už před rokem dokončili něco, o čem jsme si mysleli, že bude naše nové album. Potom jsme ale vyjeli na turné s orchestrem a gospelovým sborem. Hráli jsme tak v Británii a pár zemích Evropy. Nadchlo nás to natolik, že jsme si přáli přidat některé prvky do již nahraných písniček. Proto jsme vydání odložili a dál na písních pracovali. Má chyba je, že když se zdá, že už mám něco hotové, jsem tak nadšený, že o tom nedokážu přestat mluvit.
Říkala jsem si, jestli jste četných rozhovorů o chystané desce během loňského roku trochu nelitoval, když jste pak vydání odkládali.
Když jsme vydali singl Quarter Past Midnight, myslel jsem si chvíli, že už jsme dosáhli bodu, kdy spustíme proces vydávání. Potom v létě ale vyšel náš společný singl Happier s producentem Marshmelloem a my si řekli, že mu dáme prostor, aby se to nepletlo. Dalo nám to čas, během kterého jsme pořád na desce pracovali. Některé písně jsme se rozhodli vynechat, jiné přidat a přišly změny, o kterých jsem už mluvil. Přepsal jsem i některé texty.
Ve spěchu člověk občas dělá pod tlakem rozhodnutí, kterých pak lituje. Jsem rád, že jsme měli možnost se na vše podívat znovu a ujasnit si více, o čem chceme na albu hovořit.
Takže nyní je album doopravdy a definitivně dokončené?
Ano, už je mimo mou moc. Je odevzdané a lisují se vinyly. Už není cesta zpět.
Kdy tedy vyjde?
Jak jen to bude možné.
Zmínil jste píseň Quarter Past Midnight. Dívala jsem se na záznam prvního koncertu evropského turné. Tu píseň hrajete druhou a publikum ji zpívá celou slovo od slova s vámi. Jaký je to pocit?
Je to samozřejmě krásné. Věděli jsme, že na tohle turné pojedeme v době, kdy ještě nebude nová deska vydaná. Proto jsme se snažili, aby bylo pro fanoušky aspoň co nejvíc vizuálně zajímavé. Přáli jsme si, aby to byl umělecký zážitek i pro oči. Pracujeme s mnoha projekcemi. Šlo nám o to, aby publikum mělo zážitek skoro jako v divadle, které vypráví příběh alba.
Na začátku koncertu jsme schováni jakoby za obrazovkou. Takže když pak vyjdeme na pódium, nevidíme publikum, což je hodně zvláštní. O to víc je skvělé, že je slyším zpívat. Nikdy mě nepřestane těšit, že si lidé v různých zemích zpívají spolu se mnou písničky, které jsem složil někde v ložnici, v šatně nebo třeba v hotelu.
Kde jste napsal většinu písní pro nové album?
Loni jsme trávili hodně času v Londýně. Vyhradili jsme si na nahrávání tři měsíce a musím říct, že to byl vzácný čas. Bylo to nejdelší období, které jsme v posledních pěti letech strávili v kuse na jednom místě. Moc jsme si to užili, bavilo nás chodit každý den do našeho studia a pracovat na hudbě. Dostal jsem ze sebe všechno, co jsem měl v hlavě, a tvaroval z toho písničky. Hodně jsem toho napsal tam.
Ale obecně vzato tvořím v podstatě neustále. Mnoho nápadů zachytím někde na cestách. Mívám pak písničky s místem jejich vzniku hodně spojené. Když je hraju, vybavím si, kde vznikaly. Jsem rád, že nové album má domov v Londýně, což se odráží v textech i hudbě.
Jaká největší výzva vás letos čeká?
Největší výzvu už mám asi za sebou. Rozloučit se s novými písničkami a odevzdat je do výroby. Neumím se s nimi moc loučit. Ale už jsem to naštěstí zvládl. Vydávání alba je velmi zvláštní proces. Člověk na něm měsíce intenzivně pracuje, je jím posedlý.
A najednou je mimo vaši kontrolu. Už tu není pod vaší kontrolou, ale je pro lidi. Kromě toho se nemůžu dočkat letních festivalů. Ty jsou vždy docela výzva, protože v publiku bývají i lidé, kteří neznají vaše písně.
Může se vám hodit na Seznamu: