Článek
Podzimní kolekci vévodí očekávaná knižní prvotina oscarového filmaře Quentina Tarantina, v níž rozvádí svůj poslední snímek Tenkrát v Hollywoodu do románové podoby. Větší slovo dostane podle překladatele Raniho Tolimata lehce upozaděná postava šoféra ztvárněná Bradem Pittem.
Zvučná jména tuzemské literární scény reprezentuje kupříkladu Jaroslav Rudiš se svou dosud nejrozsáhlejší prózou Winterbergova poslední cesta, původně napsanou v němčině. Takřka stoletý stařec v ní vlakem projíždí střední Evropou a interpretuje tamní dávné události.
Také Pavla Horáková se obrací do minulosti, konkrétně do pamětí své prababičky z moravského Slovácka, jež roku 1912 pobývala půl roku ve Vídni. „V Srdci Evropy se vydávám po jejích stopách a vysílám za ní soudobou vypravěčku,“ vysvětlila na tiskové konferenci.
Paříž a Milan Kundera jsou inspiračními zdroji Andrey Sedláčkové. Ve třetím knižním počinu Téměř nesmrtelná láska pracuje hrdinka na spisovatelově životopisu. „Je to sonda do lásky a nevěry, kdy se žena pouští do boje s dalšími partnerkami svého přítele,“ upřesnila.
Českou beletrii zastupuje i Petra Klabouchová. V detektivce Prameny Vltavy se vrací do nepříliš známé historie Šumavy, kde se za druhé světové války nacházel přísně utajovaný koncentrační tábor.
Nacistickým obsazením Amsterdamu roku 1941 začíná Výhled přes střechy z pera Suzanne Kelmanové, jež o konfliktu vypráví pohledem učitele matematiky. Krvavé dění v Sýrii reflektuje Christy Lefteriová ve Včelaři z Aleppa a zkušenost z irácké mise předkládá někdejší armádní medik Nico Walker v debutové novele Poprvé.
O sto let dozadu od děje seriálu Downtown Abbey se přesouvá Julian Fellowes, jehož Belgravia se odehrává v Bruselu na sklonku Bonaparteovy éry. Hutnou atmosféru v rodině vyrovnávající se se smrtí nejstaršího ze sourozenců slibuje S večerem přichází tíseň Marieky Lucasové Rijneveldové. Do Středosvěta a jeho podivuhodných zákonů zve náctileté čtenáře Martin Sodomka.
Akce dává prostor rovněž non-fiction žánrům. Osobnost Hitlerova pianisty, bonvivána z význačného bavorského rodu Ernsta Hanfstaengla oživuje Thomas Snégaroff v biografii Putzi. Novodobé německé politické ovzduší zkoumá Martin Jonáš v portrétu Fenomén Angela Merkelová.
Eva Le Peutrec, stojící za řadou projektů mrakodrapů, přibližuje tvůrčí procesy v knize Architektura kreativního myšlení. Pohnuté osudy svých předků mapuje Eva Umlaufová v autobiografii Číslo na tvém předloktí je modré jako tvé oči. A rozhovory o vyrovnávání se se skonem přinášejí Lucie Vopálenská a Michal Plzák v souboru Pro smrt uděláno.
Může se vám hodit na Zboží.cz: