Dalibor Janda upřednostňuje pohodu, Ježíškovi nechává otevřené okno

V březnu jste oslavil i sedmdesátiny. Máte co slavit - také se při tom ohlížíte?

Jestli za mnou nikdo nestojí? Samozřejmě cítím, že je mi sedmdesát, ale když ráno vstávám, tak si říkám, jestli je to možné - věk jde kolem mě zvláštním způsobem. A někdy se ptám, jestli mám ještě něco zásadního dělat, když už mám vlastně splněno - v muzice jsem dosáhl všeho, co se takříkajíc v československé republice dalo.

Takže se spíš bavím mými koníčky. V létě je to hlavně zahrada. Poslední dobu mě chytla numismatika - občas si vydražím nějakou historickou minci. Nejsem obchodník, ale dělá mi to radost.

Vytvořil jsem a vydal katalog – který tu dosud nebyl – střeleckých mincí. Je to taková moje perlička, kterou jsem se zabýval tři a půl roku. Začal jsem s tím v covidu, kdy jsme nemohli koncertovat. Zjišťoval jsem, co všechno nevím, a teď už jsem odborník. Ale vznikalo to za pomoci i mé dcery Jiřky, protože kdyby mi nepomohla s počítačem a internetem, tak to sám dohromady nedám.

Dcera Jiřina Anna je i pravidelným hostem vašich koncertů. Jste sehranou dvojicí i poté, co se z vašeho rodinného domu odstěhovala do svého bytu?

Všechno je v pohodě. Jsem rád, když mám na koncertech někoho, na koho se mohu spolehnout, a ještě, jak se říká, je to doma. I když někdy v branži cítím, že to každému nejde přes nos. Možná i klasická závist.

Fanoušci s tím problém opravdu nemají. Děláme prostě muziku spolu, radíme se a je to naše společné téma. Navíc se neodstěhovala nikam daleko a ráda se vrací.

Fanoušci vědí, že máte léta vlastně rodinou firmu Hurikán, jste si vydavatelem i manažerem - jaká z těch čtyř dekád pro vás byla nejsložitější? O covidu a odkládání koncertů snad ani nemluvě. I když se příliš neohlížíte…

Pandemie nás až tak nezasáhla, protože přes léto se ještě nějaké koncerty dělat mohly. A já jsem si hlavně za ta léta hraní a skládání zaplaťpánbůh něco našetřil, takže mě pauza až tak nezasáhla a nijak jsem nestrádal.

Navíc jsem zvolnit potřeboval, protože jsem během covidu dostal infarkt, takže jsem stejně na půl roku zabrzdil. A od té doby se opravdu šetřím. Je pravda, že jsem za ty roky poměrně úspěšný autor, tak mě přiživují i honoráře za hraní písniček v éteru a na sítích.

Publikum si na vašich koncertech spolu s vámi zpívá snad každou písničku. Patříte k těm interpretům, které koncerty naplňují nejvíce? Nebo upřednostňujete skládání a práci ve studiu?

Dříve jsme si nové písničky ohráli na koncertech a pak s nimi šli do studia. Dnes se to tak už bohužel nedělá. Když něco dělám, musím na to mít náladu. Novou desku jsem natočil naposledy před třemi lety. Možná příští rok natočím desku s pár novými věcmi a přidám k nim staré písničky v nových aranžích. Ale nevím, buď na to nálada bude, nebo ne.

Nemusím se do ničeho za každou cenu tlačit. Ke kytaře si také nesedám k nějakému pravidelnému cvičení - nejsem žádný virtuos. A užívám si čas na ty vzpomínané koníčky.

Vánoce jsou u vás tedy také obdobím klidu a pohody?

Vždycky jsme na Vánoce doma - od mládí a s rodinou. I na vojně jsem si žádal dovolenku na Štědrý den. Opít se na Silvestra v kasárnách mi nevadilo.

Jsem věřící a záleží mi na tom být o svátcích s nejbližšími - na tom bazíruji a jsem rád za to, když to tak je.

Stromek u nás zdobí Jiřinka - dcera a já vždy děláme překvapené. Protože pořád věřím, že Ježíšek vstupuje otevřeným oknem. Jako dítě jsem ho neustále otvíral a táta mě pohlavkoval, protože topil a já větral.

Ale já si nedal říct a maminka vždycky přišla s kompromisem, že necháme okno jen přivřené. Paní Pekarová-Oříšková by mě dnes asi také nepochválila, ale já na tom stále trvám.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Moment - Dalibor Janda [CD], Velký flám - Dalibor Janda [2CD]