Článek
Jak Právu řekla Kateřina Nováková z Národní knihovny, vstupenky na září jsou vyprodány. "Někteří návštěvníci nám je však vracejí," dodala, "takže každý den na internetové stránce knihovny budeme nabízet tyto vstupenky." Od pondělí si je pak na internetu i přímo v galerii lze objednat na říjen.
"Kniha je úžasným dokladem toho, co v Čechách vzniklo," řekl švédský ministr zahraničí Carl Bildt, který přijel do Prahy společně s princeznou Christinou na středeční slavnostní zahájení. Hrdost na skutečnost, že vznikla v České kotlině, vyjádřil i premiér Mirek Topolánek, který vyslovil přání, aby po naší době zůstala podobná trvalá památka.
Pět set gigabitů Codexu gigas
Generální ředitel Královské knihovny ve Stockholmu Gunnar Sahlin předal českému partnerovi Vlastimilu Ježkovi kompletní digitalizovaný projekt Ďáblovy bible. Jeho hodnota je ceněna na více než milión švédských korun (přes 3 milióny Kč), celková velikost je pět set gigabitů. Už dnes je Ďáblova bible na adrese www.kb.se/codex-gigas, k dispozici bude i na stránce české národní knihovny. "Společné kulturní dědictví se tak dostane za hranice," řekl Sahlin.
S delegací švédské knihovny přijel i konzevrátor Lars Bjork, který se podílel na digitalizaci. "Přijel jsem s kolegy v neděli na instalaci. Jinak projekt digitalizace byl velmi komplikovaný, protože jde o velkou knihu. Každá strana má obsah 650 megabitů a je jich na šest set. Vytvořili jsme výzkumný tým, který připravil její převedení do angličtiny, češtiny a švédštiny. Pracovali jsme na něm rok a půl."
Prohlídka začíná v přízemí, kde je vystaveno na sto šedesát památek, zejména knih a obrazů včetně reprodukcí některých stránek Codexu gigas s jejich komentářem. Jejich hodnota je odhadnuta na 4,5 miliónu korun. Pro instalaci bylo použito dvacet vitrín a čtyřicet devět výstavních panelů.
Husův autograf
Třeba Lobkovický graduál (shrnující mešní zpěvy) z doby kolem roku 1500 kodex svou velikostí - výška 69 cm, šířka 46 cm - připomíná. K vidění je i Husův autograf. Jsou připomínány cesty českých vzdělanců do Švédska. Za unikátní knihou zajel koncem 18. století Josef Dobrovský.
Čtyři měsíce trvala v roce 1850 cesta lékaře a polyhistora Josefa Pečírky. O rok později od června do listopadu ve Švédsku pobyl Beda Dudík, který vydal knihu Výzkumy ve Švédsku pro dějiny Moravy, která se týkala pochopitelně i českých dějin.
Autoři výstavy Kamil Boldan, Michal Dragoun, Dušan Foltýn, Jindřich Marek a Zdeněk Uhlíř napsali knihu Codex gigas - Ďáblova bible (Tajemství největší knihy světa), vlastně průvodce osudy největší knihy, kterou si mohou zakoupit návštěvníci knihovny.