Cunningham jako mistr drobnokresby

Evokace pohádky H. Ch. Andersena je inspirací podobně jako několikerá připomínka Madam Bovaryové Gustava Flauberta. I hrdinové takřka současného příběhu, téměř padesátiletí bratři Tyler a Barrett žijící v New Yorku, touží po splnění svých přání a je otázka, nakolik jsou jejich sny romantické.

Mezi roky 2004 a 2008 se odehrává drama, boj Tylerovy ženy Beth s rakovinou, i snaha Barretta porozumět poselství nebes, která se mu jednoho časného rána otevřou při běhu v Central Parku.

Kritika připomíná předcházející Cunninghamovu prózu Za soumraku, v níž se galerista Peter zamiluje do ženina bratra Ethana. Nyní je psychologická drobnokresba subtilnější, byť se autorovi hrdinové snaží dobrat hlubšího smyslu věcí i životních situací.

Připomínky druhé volby G. W. Bushe či negativní přijetí aktivit republikánských politiků McCaina a Obamovy oponentky Palinové jsou jen povrchovou aktualizací doby. Ve skutečnosti jde o osobní životy, v nichž se oba bratři vracejí do dětství, ke vzpomínkám na matku, aby pak lépe porozuměli sobě samým.

Čtenář je ten, kdo se musí rozhodnout, zda jsou bratři součástí nějakého žertu, pro nějž si je vyhlédl málo milosrdný bůh, který dává přednost vtipům před očišťující smrští hněvu. Otázka pro čtenáře zní dále, nakolik žijí čestně či nakolik kdo utíká ke kokainu, aby se vyrovnal s nenaplněnou touhou cosi dokázat.

Cunningham je mistr kresby vnějšího obrazu života, ale do hloubky osobních životů či společenské situace se mu v této knize proniknout nedaří. Mistrně dokáže vyprávět i měnit vypravěče, kterými se stávají oba bratři či jejich ženy nebo překvapivé milenky. Pod povrch dějinných procesů ale nejde.

V jeho dalším směřování se ukáže, jestli jsou výtky jisté povrchnosti na místě nebo ho realita střední třídy současné Ameriky inspiruje k hlubšímu ponoru do reality. Je zřejmé, že jeho hrdinové si kladou i pod tíhou nelehkých životních situací otázky, nakolik má život hlubší smysl. Možná i díky božskému zjevení. Nebo to jsou spíš naše vnitřní pohledy do sebe, které nás vedou k přemýšlení, že naše existence má nějaký hlubší smysl? Na každý pád, literární mistrovství Cunninghama je zárukou čtenářského zážitku.