Článek
Téměř třicetiletý Jamie pochází z britského Hullavingtonu. Studoval literaturu a film na univerzitě v Readingu a roku 1999 vydal v nákladu pouhých 500 kusů desku Jamie Cullum Trio: Heard it All Before. O pár let později ho potkal nečekaný komerční úspěch s druhým albem Pointless Nostalgic. Poté se jeho prvotina stala vyhledávaným sběratelským artiklem a lidé za ni v dražbách podle internetové Wikipedie platili až 600 liber.
Cullumovo třetí album Twentysomething (2003) se stalo nejprodávanějším jazzovým albem ve Velké Británii a Cullum je i nejprodávanějším britským jazzovým umělcem všech dob. Označení jazzový umělec je ovšem v jeho případě matoucí, protože Cullum dělá ukázkový cross-over.
Jeho koncerty jsou pověstné divokostí, improvizací a přecházením z jednoho žánru do druhého. S velkým prožitkem podává standardy jako What a Difference a Day Make a vzápětí uvede svou verzi Hendrixovy Wind Cries Mary nebo naopak podá Mysterious Ways od U2 jako rozhýbanou taneční R & B pecku.
Stejně tak si pohrává s písněmi the White Stripes, Massive Attack, Gnarls Barkley, Eltona Johna nebo Justina Timberlaka.
Rukama hraje na klavír a nohama na buben
Je ovlivněn také hip-hopem a na koncertech se někdy předvádí jako beat-boxer. Ke svému piánu si s oblibou staví buben s kopákem a během zpěvu ještě nohou udržuje rytmus.
Posledním studiovým albem tohoto rtuťovitého pop-jazzmana je Catching Tales (2005). Vydal také živák Live at Ronnie Scott's (2006) a letos na podzim se zřejmě objeví další řadové album The Pursuit.
Nejvíce ho prý inspirují desky labelu Blue Note, japonské filmy, Woody Allen a staré fotoaparáty. Nepochybně ale také jeho snoubenka, bývalá modelka Sophie Dahlová, která je vnučkou slavného spisovatela Roalda Dahla a sama se také pokouší psát. Vydala knížky The Man With the Dancing Eyes a Playing with the Grown-Ups, nutno ale dodat, že literární kritika se dílkům této blond krasavice vysmála.