Čtyřlístek: Komiks si se scénářem neporozuměl

Za čtyřiačtyřicet let od chvíle, kdy výtvarník Jaroslav Němeček nakreslil první příběh (Vynález prof. Myšpulína), jich vyšlo přes pět set a v dobách největší slávy, koncem 80. let, se tisklo na 220 tisíc výtisků, a ještě to bylo málo. Čtyřlístek se stal fenoménem. Sháněl se, vyměňoval, měl a dodnes má své věrné fanoušky. Nyní ožívají postavičky v režii Michala Žabky i na plátně ve filmu pod názvem Čtyřlístek ve službách krále.

Jaroslav Němeček tvrdí, že po natočení Čtyřlístku toužil od samých začátků. S touto představou už postavičky kreslil tak, aby se hodily pro kreslený film. Dočkal se – ale je otázka, zda to splněné přání uspokojí také milovníky komiksu a diváky v kinech vůbec.

Komiks Čtyřlístek, to jsou odjakživa kratičké příběhy s výraznou pointou, z jejichž natočení by byly zhruba minutové filmečky. Pro film celovečerní bylo samozřejmě třeba napsat děj úplně jinak stavěný, aby vydal na půldruhé hodiny.

Scenáristé Hana a Josef Lamkovi vymysleli příběh, na jehož začátku se čtveřice vydá na Pražský hrad na výstavu o Rudolfu II. Než se tam však dostane, ve Zlaté uličce potká živého lva, který ji podzemní chodbou zavede k hrobkám českých králů. Tam se seznámí s králem a císařem Rudolfem II.

Rudolf podniká se lvem Aurixem výpravy časem do budoucnosti za Čtyřlístkem, protože ten mu má pomoci najít kámen mudrců, aby mohl zachránit království.

Děj je to spletitý, plný nejrůznějších konfliktů, překážek a zápletek. Jenže je také značně nepřehledný až chaotický, takže člověk časem ztrácí orientaci a s ní i zaujetí. V příběhu, který si magistra Kelleyho vypůjčil od Císařova pekaře a kámen mudrců zase od Harryho Pottera, odkazuje k Době ledové a čerpá ze sci-fi, je nakonec docela jedno, jestli v něm vystupují zrovna tyto postavy nebo jakékoli jiné.

Je také otázka, kdo ocení propojování historie a současnosti například v údivech Rudolfa II. nad vymoženostmi dnešní techniky. Děti ani nenapadne, že mobily a počítače někdy nebyly, a dospělé diváky to nijak nepřekvapí ani nepobaví.

Humoru je tu vůbec poskrovnu, a když, tak jedině ten „destrukční a padací“. Na novinářské projekci tak došlo k divné situaci – organizátoři pozvali dvacítku dětí předškolního věku, které zpočátku natěšeným smíchem reagovaly na každé zakopnutí, ale po chvíli sál ztichnul, a už tak zůstal. Větší důkaz absence humoru snad ani nelze podat.

Zato je ve filmu ohromné množství sponzorských výrobků od žvýkaček přes smetanový krém až k lihuprostému perlivému vínu, které na diváky doslova útočí. A to je v případě dětského filmu mimořádně problematické.

Natočit Čtyřlístek představovalo velmi dlouhou a náročnou práci, protože pro klasický kreslený film už u nás nejsou podmínky. Film tedy vznikal v počítačovém studiu, ale tak, aby výsledek vypadal jako klasika.

Michal Žabka a jeho spolupracovníci odvedli dobrou práci, postavičky si zachovaly podobu, barvy, radostné ladění. Jenže to všechno nestačilo, protože všichni pracovali s nepodařeným příběhem.