Článek
První je v Arcidiecézním muzeu Olomouc pod názvem 1673/Kabinet pro biskupa. Vystavena jsou díla Tiziana, van Dycka, Veroneseho, von Aachena a dalších slavných jmen z kroměřížské obrazárny.
„Letopočet v názvu, 1673, je pro sbírku klíčovým. V tom roce totiž biskup Karel z LichtensteinuCastelcorna koupil od obchodníků z Kolína nad Rýnem Franze a Bernharda Imstenraedtových obrazový kabinet, který neměl na uměleckém trhu tehdejší střední Evropy obdoby,“ uvedl autor výstavy Miroslav Kindl.
V Muzeu moderního umění Olomouc je zamčená výstava O městě, krajině, umění/Olomouc 1919-1989. Materiálově pestrá expozice zahrnuje výtvarná díla (sochy, malby, kresby, grafiky, fotografie), architektonické a urbanistické plány i modely. Samostatná kapitola nazvaná Město nepostavené seznamuje vůbec poprvé v tomto rozsahu s nerealizovanými stavbami a četnými architektonickými soutěžemi, v nichž často zaznívají zvučná jména české architektury.
Dalším projektem je výstava slovenského výtvarníka Mateje Kréna, která se jmenuje Mnemocinema. Tvoří ji dvě rozsáhlé instalace.
První je Pasáž mnemocinema, která díky moderním technologiím, zrcadlům a iluzorní pohybující se projekci na LCD monitorech vytváří nekonečný virtuální průchod mezi knihami. Druhá, nazvaná Amnezitář, představuje objekty vytvořené z vyřazených knih, které prošly destrukčním procesem zastaveným těsně před jejich zničením.
Čtvrtou je výstava Jiří Kolář: Babyluna, která přináší kompletní soubor textogramů umělce. Na padesáti pěti listech autor představuje symbolický útvar založený na propojování techniky obrazové konfrontáže s autorskými epigramy.
Výstava souboru zakoupeného Muzeem umění Olomouc v roce 2017 tak zároveň nabídne hlubší vhled do asociativního a metaforického myšlení autora spojeného s uměleckou tvorbou na pomezí poezie a výtvarného umění.