Článek
Podle vedoucího projektu digitalizace ČT Pavla Hanuše je termín 10. říjen reálný. "Není to vůbec pomalá věc, je tom hodně rizik, ale je to zvládnutelné," řekl ve středu členům Rady ČT na jejich pravidelném zasedání.
O nepřipravenosti vypnout analog před říjnem 2010 je přesvědčena i Nova. Vypnout analog třeba již v roce 2008 není podle něj problém z technického hlediska, problémem by se zřejmě stala připravenost lidí na přechod k nové technologii. Především si lidé musí pořídit převaděče signálu, takzvané set-top boxy, popřípadě dražší televizory s digitálním tunerem.
O termínu, do kdy bude zcela vypnuta analogová zemská TV, rozhodne Český telekomunikační úřad. Nyní pracuje na Technickém plánu přechodu, jakémsi jízdním řádu nástupu digitálního TV vysílání, který podle dřívějších vyjádření zveřejní k veřejné diskusi v nejbližších dnech. Podle Hanuše termín 2010 neznamená, že by se Česko dostalo na chvost digitalizace v Evropě. Zároveň odmítl názory nových digitálních stanic, které chtějí, aby nejprve bylo vypnuto analogové vysílání ve velkých městech v Praze, Brně a Ostravě, a to již příští rok v září.
"I velké země se toho bojí. Británie se rozhodla, že vypne analog v roce 2012 a poslední, světe div se, vypne Londýn," uvedl Hanuš. Nových šest digitálních televizí: plnoformátová Febio TV, TV Pohoda a TV Barrandov, zpravodajská Z1, hudební Óčko a regionální RTA prosazují termín pro vypnutí posledního analogového vysílače 9. září 2009. Čím dříve budou mít nové stanice větší pokrytí, tím více osloví lidí a tím vyšší mohou získat částky z reklamy na svůj provoz. Každé další zpoždění jim údajně způsobí potíže při rozjezdu a při financování svého provozu, tvrdí nové stanice, pozdější termíny podle nich nelze akceptovat.
Digitální vysílání přinese lidem více programů, ale chybět nebudou ani stanice České televize, Novy a Primy. Česká televize zvažuje, že ke svým čtyřem současným programům přidá v budoucnu ještě pátý, určený zčásti dětem a zčásti zaměřený na dokumentární filmy. Po dvou programech bude mít určitě Nova a Prima, které dostaly ze zákona další licenci pro digitální vysílání jako odškodné za to, že se vzdají svých současných analogových kmitočtů a za náklady, které jim s přechodem na digitální vysílání vzejdou. O další licence se Nova a Prima ucházela u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ale neuspěly. Podaly proto u soudu žalobu proti neudělení licence. To učinili i další čtyři neúspěšní žadatelé.