Článek
Bulgakovův román Mistr a Markétka patří k nejuznávanějším literárním dílům v dějinách, vyšel ve většině civilizovaných zemí a mnohde ho řadí k základní školní četbě.
Román zaujme divokou Bulgakovovou fantazií (reálie Sovětského svazu se v něm mísí s náboženskými a fantaskními motivy) i autorovým vytříbeným smyslem pro vystižení bizarních detailů a černý humor. Utahuje si z absurdních poměrů v komunistickém systému (narážky na špióny, soudy, cenzuru) a přitom hloubá nad Bohem, Ďáblem a lidmi.
V Rusku dílo dlouho nemohlo vyjít, necenzurovaného vydání se dočkalo až po třiceti letech, kdy už byl Bulgakov dávno mrtvý. Následně byla látka několikrát zfilmována, podle ruských kritiků jsou však dřívější adaptace Mistra a Markétky špatné, např. polská verze je zaměřena hlavně na biblické motivy a italsko-jugoslávský film prý špatně pojal postavy.
Nejnovější seriál se do detailů drží rozsáhlé knižní předlohy a má deset dílů. Podle některých kritiků to zachovává původního „ducha“ díla, podle jiných je to pro televizi nevhodné řešení.