Článek
Hamburk je velmi bezpečný, řekl jste pro německou televizi ARD, která informovala o natáčení detektivky s vaším hlavním hrdinou inspektorem Janem Fabelem. U nás vyšly už tři knihy, naposledy Převtělený mstitel. Proč jste si vybral právě toto město?
Za prvé je to fantastické místo, které si musíte hned zamilovat. Pro mě jako pro britského autora detektivek, zvláště pak jako pro Skota, má mimořádné kouzlo. V Evropě se setkává staré s novým, to je úžasné. Hamburk je zároveň otevřený přístav důležitý pro dopravu, mající zvláštní, maličko tajemné kouzlo. Jde o bohaté město, v němž současně existují kontrasty související s jeho historií.
Jestliže ho srovnáme s Glasgowem, kam umísťuji detektivní příběhy se soukromým detektivem Lennoxem, je to úplně jiná architektura plná vysokých budov.
Při uvedení knih v Praze jste připomněl svou policejní praxi. Co vám dala pro psaní?
Rád bych řekl, že jsem dělal i důležitější policejní práci, ale když mi bylo dvaadvacet třiadvacet let, pracoval jsem čtyři roky ve skupině, která odváděla zadržené osoby. Poskytlo mi to možnost pozorovat veškerý postup při vyšetřování. V hlavě mi zůstaly mnohé zážitky, které jsem potom využil jako spisovatel.
Je zřejmé, že milujete historii. V románu Krvavý orel jste využil vikinský rituál a už jen název knihy Vraždy podle Grimmů ukazuje, že pachatel si hrál s motivy jejich příběhů…
V románech hraje mimořádnou úlohu místo, na němž se zločin stal. Nemohl bych ovšem říci, že mě inspiruje pouze historie. Mám cit pro vše nové a zároveň vím, jak se minulost zapisuje do charakterů postav. Někdy se stane, že historické motivy zdůrazní začátek mého vyprávění. Nicméně člověk ví, jak se jednotlivé periody zapisují do života lidí. Genetické výzkumy přitom ukazují, že jsme si mnohem bližší, než bychom si mysleli. Současně se přesvědčujeme, že na místech, kde se dnes normálně procházíme, může být někdo brutálně zavražděn.
Měl jste nějaké vzory nebo miláčky jako autory?
Vždycky se hlásím k Raymondu Chandlerovi nebo Jimu Thompsonovi, k tvrdé škole. Zároveň mě oslovili spisovatelé jako Heinrich Böll, kteří nemají vztah jenom k detektivce.
Co si myslíte o proměně tradičního detektivního příběhu v krimi román?
Rozumím této proměně. Jedno téma je násilí a zločin, včetně sériových vrahů. Bohužel jsme svědky skupinových zločinů, jejichž oběťmi se stávají už i malé děti. Myslím si, že budoucnost patří krimi románům, které budou schopny vypovědět o zkušenostech z rostoucího nebezpečí současného světa.
