Cormac McCarthy: Víc než pantomima nemohoucích

Vydal ho v roce 1979 a u nás vychází dlouho poté, co jsme si mohli přečíst jeho hraničářskou trilogii Všichni krásní koně, Hranice a Města na planině i obdivovat varovné bestsellery Tahle země není pro starý nebo Cesta.

Nabízí možnost připomenout si, že se autor narodil v roce 1933 ve městě Providence na východním pobřeží USA, a když mu byly čtyři roky, přestěhovala se rodina se šesti dětmi na delší čas do Knoxvillu v Tennessee, prostředí ovlivněného Apalačskými horami. Do města s měnící se průmyslovou i zemědělskou tradicí, u něhož se spojují řeky French Broad a Holston, vlévající se pak do Tennessee.

A právě v hausbótu na řece našel útočiště hlavní hrdina Cornelius Suttree, mladík v Kristových letech. Jeho osobní historii se nikdy naplno nedozvíme, ani proč opustil ženu a syna, i konflikt s rodiči je naznačen jen obecně v diskusi se strýcem. Víme také, že v káznici strávil minimálně pět měsíců.

McCarthy neměl ctižádost podávat obraz země v době, o níž psal, tedy od října 1950 do jara 1955. Váleční vysloužilci, kterých byly pět let po konci 2. světové války desetitisíce, se mihnou jen ve vnějším popisu děje. Suttreeho aktivita je určena protikladným chováním vůči otcově radě, který mu v dopise napsal, že svět řídí ti, kdož jsou za to ochotni převzít odpovědnost. A jestli má pocit, že se míjí se životem, rád by mu poradil, kde ho podle jeho názoru najde: v soudních síních, v obchodech, ve vládních úřadech. Na ulici se podle Suttreeho staršího neodehrává nic než pantomima nemohoucích a bezmocných.

Právě košatý děj plný dialogů i popisů mnoha osudů plnokrevných postav i figurek, který vznikal po dvě desetiletí, staví otcův soud na hlavu. S odstupem času se nabízí připomenout rozporuplné přijetí díla. Od zklamání, že je zcela mladické, po obdiv k tomu, čemu se říká „opus magnum“. Při psaní neměl autor ctižádost Johna Steinbecka či Williama Faulknera podat obraz Ameriky své doby.

Poučení kritici se v porovnávání dopracovali dokonce až k Danteho Božské komedii, nejen syžetem, ale i stylem a nenápadným humorným nadhledem. To vše jsou ale historickoteoretické úvahy.

Čtenář dostává do ruky poutavé čtení, plnokrevné románové dílo o lidech v prostředí denního i nočního Knoxvillu, nad nimiž lidé typu Suttreeho otce tak rádi ohrnují nos.