Článek
Letošní festival byl opět pracovní a možná právě proto, že se konal tak brzy, patřil spíš k těm průměrným, bez velkých vrcholů, překvapení a zážitků. Spíš otevřel některé zásadní otázky.
Především tu po smyslu zapojení alternativního divadla do festivalu, který nese jméno ryzího loutkáře Skupy. Alternativci mají své festivaly a na Skupovu Plzeň se vejde jen pár tanečních či novocirkusových projektů, a to na úkor loutkářských produkcí.
Další otázkou je i hranice mezi soutěžními a nesoutěžními inscenacemi. Z letošních šestadvaceti inscenací bylo patnáct soutěžních a nezasvěcený divák se občas tázal, proč právě tato a jiná ne. Zvláště když se v závěru do cen, respektive zvláštních uznání odborné poroty, vejdou soutěžní i nesoutěžní produkce. A otázkou je i zařazení inscenací na nedělní, už posoutěžní den.
Kouzelná flétna německých loutkářů získala ocenění za režii, výpravu i hudební ztvárnění.
Opět se diskutovalo i o tom, zda v loutkovém divadle nechybějí loutky. I proto byla škoda, že se do ocenění nevešly Nesvedovy z inscenace Cha-cha-cha i obratná práce s nimi. Ale tak už to na festivalech chodí. Možná by to spravila nějaká ta cena diváků…
I tak Skupova Plzeň stála za to. Už pro vstupní vtipnou Kouzelnou flétnu, bizarní loutky jinak únavné Sibirie, Vyšohlídovu hudbu, Vizváryho něžné a fantazijní papírové hrátky či finskou akrobatku Ilonu Jänti pohrávající si na laně se zadní projekcí.
Hlavní Cenu města Plzně obdrželo sedm projektů. Mimo jiné domácí Divadlo Alfa za výpravu inscenace Spadla klec, Vít Peřina za text Hodina Komenského aneb Život J. A. K. trochu jinak nebo Jiří Vyšohlíd za hudební plán inscenace O bílé lani Divadla Drak.