Hlavní obsah

Co islamisté nezničili. Afghánští buddhové na výstavě v Praze

Novinky, Stanislav Dvořák

V pátek 5. února se otevírá unikátní výstava až 1000 let starých uměleckých děl z Afghánistánu, která v ČR nikdy nebyla k vidění. Koná se v pražském Náprstkovu muzeu pod názvem Afghánistán - zachráněné poklady buddhismu.

Foto: Stanislav Dvořák, Novinky

Plastika sedícího bódhisattvy

Článek

Výstava prezentuje hlavně památky buddhistického období (1.–9. století) z lokality Mes Ajnak. Jde o 150 exponátů nevyčíslitelné hodnoty. Pro pojišťovací účely se počítá s  cenou přes 100 miliónů korun. Jsou to především sochy, šperky či nádoby a mnohá z děl ještě nikdy nebyla vystavena mimo Afghánistán.

Národní muzeum vystavované předměty pomohlo zachránit. Naši odborníci je restaurovali a provedli materiálový a technologický výzkum. Výstavu by však nebylo možné uskutečnit bez pomoci Armády ČR.

Foto: Stanislav Dvořák, Novinky

Buddha na nástěnné malbě

Foto: Stanislav Dvořák, Novinky

Buddha - polychromovaný štuk na hliněném jádru

Afghánistán, který má dnes špatnou pověst, kdysi ve starověku býval zemí filozofie a kultury. Tolerantní buddhismus byl však vytlačen. Později se Britové zemi snažili dobýt na přelomu 19. a 20. století, ale odešli s velkými ztrátami. Ve 20. století se Sověti snažili prosadit pomocí tanků komunismus, což skončilo katastrofou. Více než milión lidí zemřelo, skoro deset miliónů se stalo uprchlíky. Sověti svůj pokus vzdali a odešli. Utrpení lidí přispělo k tomu, že radikální muslimské skupiny ještě posílily.

Buddhismus se dostal do Afghánistánu z Indie přibližně v 1. až 2. století. Ve své podstatě je spíše životní filozofií než náboženstvím. Bůh v křesťanském smyslu v něm neexistuje. Slovo buddha není jméno osoby, znamená „probuzený“. První z buddhů se jmenoval Siddhártha Gautama. Tento indický princ a filozof žil zhruba před 2500 lety. Základem jeho učení jsou čtyři výroky, nejčastěji překládané jako „Čtyři vznešené pravdy“: Existuje utrpení. Utrpení má příčinu. Utrpení je možné ukončit. Existuje cesta vedoucí k zániku utrpení.

Důležité jsou také výroky o tom, že nic nemá trvalou podstatu, vše je pomíjivé a nemá smysl na něčem nebo někom lpět. Utrpení podle buddhismu nezpůsobuje zlo či ďábel, ale nevědomost lidí a lpění. Odstranění nevědomosti je cestou k osvícení (nirváně).

Foto: Stanislav Dvořák

Buddha

Foto: Stanislav Dvořák, Novinky

Buddha z břidlice

Buddhisté zdůrazňují, že pro plné pochopení učení (dharmy) nestačí jen číst knihy, člověk by měl hlavně uklidnit mysl pomocí meditace. Známý je také Siddhártův výrok k žákům, aby mu nevěřili jen proto, že je buddha, a ověřili si platnost učení v praxi.

Co je Bódhisattva?

Bódhisattva znamená zjednodušeně řečeno osobu, která nedosáhla osvícení, ale seznámila se s učením (dharmou) a již dosáhla jisté moudrosti. Jde o předstupeň buddhovství. Někdy pojem také popisuje člověka, který se rozhodl vlastní osvícení odložit, aby mohl ještě více pomáhat lidem.

Výběr článků

Načítám