Článek
Všichni od něj čekají, že zvládne to, co po pěti letech vypadá skoro nemožně. Nářky, že ČT plýtvá penězi, má nízkou produktivitu práce a klesá jí sledovanost, totiž posloucháme tak dlouho, až to vypadá, že ČT se stala nedobytným státem ve státě.
Program neuspokojuje
Kavky svými skandály národ štvou i baví, ale jediné, co diváky opravdu zajímá, je program. A ten jim moc důvodů ke spokojenosti nedává. Na to, aby sledovali staré seriály ČST, třicet let staré barrandovské filmy, anebo americké rodinné komedie, si nepotřebují platit veřejnoprávní televizi. S koncesionářskými poplatky se smiřují v první řadě kvůli záruce objektivního zpravodajství. Nový ředitel tedy přichází z nejdůležitější redakce, jakou veřejnoprávní televize má, a pokud se nevyrovná především s podobou zpravodajství a publicistiky, jeho volba byla úplně zbytečná.
S dosavadními výsledky se ČT totiž moc chlubit nemůže. Hlavní zpravodajská relace Události se dodnes nevzpamatovala z agresivního nástupu Novy a později ji začal ve sledovanosti předbíhat i kratičký Deník Primy, vyráběný nejchudší zpravodajskou redakcí, odkázanou do velké míry na agentury.
Zpravodajství nudí
Namísto, aby se bohatší ČT v konkurenčním prostředí rychle zorientovala, začala v první chvíli raději vydávat nudu, nepodstatné a nezajímavé zprávy za veřejnoprávnost. Jenže držet se vyjetých kolejí a vymlouvat se na bulvárnost konkurence nemůže donekonečna. Zdá se, že si to Janeček uvědomuje, jinak by nesliboval radě, že bude víc dbát na o to, co zajímá veřejnost.
Komerční stanice totiž nejsou úspěšné jen díky své snaze lidi pobavit a krmit skandály. Ony také umějí nabídnout informace, které diváci považují za užitečné, umějí je poskládat dohromady a prodat. ČT může mít desetkrát profesionálnější zázemí i zkušenější a erudovanější redaktory, nic naplat, tohle jsou místa, kde má slabiny. Pravda je, že se opravdu snaží vylepšit sledovanost, ale neustálé změny formátů a přesouvání pořadů příliš nepomohly. Výsledky jsou rozpačité.
Události se ani za Janečka nezměnily
Janeček veškeré své záměry zatím jen naznačil. Odhadovat, kam se bude zpravodajství ubírat , podle toho, kam redakci sám vedl, se také nedá. Události se totiž ani pod jeho vedením nezbavily šedivosti a ve sledovanosti stále zaostávají za Zprávami na Nově. V den, kdy byl zvolen, je sledovalo asi tolik diváků co zprávy na Primě, které jsou však několikrát kratší a vyráběné za zlomek nákladů Událostí na ČT. A na Novu jim chybělo 26 procent. Svádět to na špatný vkus diváků opravdu nejde donekonečna.
Snad se Janeček nezastaví u toho, s čím už jednou ČT přišla. Jít vstříc divákům totiž neznamená jen více místa pro regionální zprávy. Není divu, že lidé raději začali přepínat na Novu, když je ČT před časem začala zaplavovat událostmi z krajů, které mohly zajímat jen jejich obyvatele. Tehdy dokonce objevila trik, jak diváky vrcholně otrávit: když začalo skoro totéž postupně přicházet z několika regionů, v Praze si toho několik dní nikdo ani nevšiml. No nevypněte to.
Plány je třeba realizovat
Nový ředitel ČT má tedy velkou výhodu, protože redakci zpravodajství dobře zná. Teď má dokonce moc ji změnit. Jeho plány, jak by ČT mohla vypadat, vypadají na papíře krásně. Ale teprve, až se vyrovná s tím, že veřejnoprávní televize má poskytovat informace moderněji a přitažlivěji, bude lidi zajímat, jestli se jejich děti musejí dívat na - podle Janečka příliš infantilní - Kostičky.
Snad má dost velkou chuť udělat z ČT měřítko profesionální televize, jak o sobě říká. A snad si pro to dokáže získat dost času.
Pokud se mu to ale nepodaří, má taky v zásobě víc než kdokoli jiný pořádnou dávku profesionálních argumentů k tomu, aby dokázal nejen laickou veřejnost, ale i radu umluvit, že bulvár byl, je a bude úspěšnější, a proto bojovat nemá cenu.