Článek
Dobří popularizátoři vědy nemusejí být dobrými vědci a dobří vědci nemusejí být dobrými popularizátory vědy. Jde o to, jakou míru zjednodušení problému snese papír, téma a vědecký svět.
Ostatně: proč se věda "popularizuje"? Důvodů je hned několik: čtenáři jsou zvědaví, rádi přicházejí na kloub tajemstvím, ale nemají dva doktoráty, a tak chtějí "problém" poznat v podobě, kterou snese jejich intelekt.
Dalším dobrým důvodem jsou peníze. Vydat v anglicky (německy, francouzsky) mluvícím světě populárněvědný bestseller je terno. Příkladem je britský publicista (dříve vědec) Matt Ridley, který zpopularizoval výsledky práce slavného biologa Richarda Dawkinse.
Ridley vydal knížku Původ ctnosti (s podtitulem O evolučních základech a zákonitostech nesobeckého jednání člověka - česky vyšla roce 2000 v překladu Martina Konvičky v nakladatelství Portál), vydělal na tom dost peněz, dost slávy a dost nadávek "rigidních" vědců, protože "aby lidé pochopili", dopustil se takřka agitky, která končila oslavou čistého liberalismu a Margaret Thatcherové.
Zrzavý, Storch a Mihulka tohle nemají zapotřebí a (na rozdíl od Ridleyho) znají slůvka nevíme, možná, asi, velmi pravděpodobně apod. Navíc nikdy nesklouznou na úroveň "poučeného laika" a od svých čtenářů očekávají elementární znalosti biologie. Čest a sláva nakladatelství, že těmto třem vědcům umožnilo zveřejnit výsledky jejich pochybností a dobrých zpráv na pouti po rozmanité planině neodarwinismu.
Nevíme, jak knížka Jak se dělá evoluce vznikala (jestli jeden psal a dva mu dělali oponenturu, nebo psali všichni tři a pak to lepili dohromady). V každém případě vznikla neobyčejná kniha, kterou stojí za to přečíst od A do Z, protože se dozvíte, kdo jste. Cituji: Ve srovnání s delfínem je člověk úplně obyčejný, vcelku primitivní savec, který toho během své evoluce kromě redukce ocasu, prodloužení péče o potomka a vzniku nutkavého sklonu k skládání symfonií mnoho nedokázal. U kytovců však proběhly takové změny, jako je vznik vertikálního vlnění těla jako hlavního generátoru pohybu, redukce zadních končetin a pánve a náhrada jejich pohybové funkce postranními laloky ocasní ploutve, změna předních končetin v ploutve a přestavba čelistních a ušních kostí, umožňující slyšet pod vodou...
Z knihy Jak se dělá evoluce lze citovat nepřeberné množství pasáží, které s vámi udělají totéž, co humoristický román: rozesmějí vás. Skončím proto slovy, v nichž legraci střídá melancholie: Sociobiologie ukazuje, že člověk není racionální kalkulátor zisků a výdajů, a kdyby byl, jeho egoismus by právě proto žalostně selhal. Jakmile totiž víme, oč ve hře jde, začínáme podvádět a protihráči nás začnou trestat. Společnost (a jistě nejenom lidská) je tak složitá síť vztahů, že je v podstatě nemožné vykalkulovat si dlouhodobě úspěšnou strategii, a nezbývá tedy nic jiného než jen tak neuvědoměle žít. Dokud stál kapitalismus na niterných protestantských ctnostech, docela slušně fungoval. Jakmile lidé pochopili, že v pozadí toho všeho je zisk (a protestantské ctnosti jsou jenom úspěšnou metodou, jak dosáhnout zisku), začali usilovat mimo jiné i o zisk bez ctnosti. Adam Smith a Karel Marx nám to neměli říkat.
Jan Zrzavý, David Storch, Stanislav Mihulka: Jak se dělá evoluce
Jan Zrzavý, David Storch, Stanislav Mihulka: Jak se dělá evoluce Od sobeckého genu k rozmanitosti života
Vydává Paseka, 2004. 296 stran, cena neuvedena