Článek
Tento oscarový herec a režisér oživil události americko-japonské bitvy o ostrov Iwo Jima z 2. světové války - a to hned dvakrát. Jednou z japonské a podruhé z americké perspektivy. Vznikly tak dva filmy, z nichž ten "japonský" - Dopisy z Iwo Jimy, sledující anabázi japonské, překvapivě odolné obrany, právě vstoupil do našich kin. Snímek Vlajky našich otců, jenž líčí americkou invazi, bude následovat 23. března.
Spolupracoval i Spielberg
V první řadě je třeba říct, že v této dramatizující hrané rekonstrukci, kterou s Eastwoodem produkoval i Steven Spielberg, najdete vše, co ve válečných filmech: chlapácké až intimní kamarádství, napětí a samozřejmě hrdinské, nesmyslné i zbabělé smrti. Podivuhodně simultánní filmy ale připomínají tak trochu i záznam fotbalového utkání, když si nejdříve pustíte gólovou akci z pohledu útočníka a podruhé obránce.
Velkolepé oživení bitevního pole ve strohých, syrových barvách vypadá jako dvakrát simulovaná počítačová hra na bitvu, ve které jde ovšem o mnohem více než jen o akční dojemnou podívanou, při níž se plýtvá střelivem, stejně jako filmovými efekty. Filmy do jisté míry revidují černobílý pohled na válku v Tichomoří a její optiku ze starších amerických filmů. Proti obrazu naturalistických hrůz, patriotismu a důmyslných strojů na zabíjení staví velký, pietní a sentimentální pomník.
V Dopisech z Iwo Jimy, které inspiroval nález zakopaných dopisů z doby slavné bitvy, sledujeme obranu japonských jednotek, které ve zdánlivě ztracené situaci dovedly přes 40 dnů vzdorovat americké přesile i díky taktice výjimečného generála Tadamiči Kuribayašiho (Ken Watanabe) a obratným manévrům v jeskyních zdejší hory. Na Iwo Jimě tehdy zahynulo přibližně 7 tisíc amerických vojáků, na japonské straně dosáhly ztráty více než 20 tisíc lidí.
Japonci se učili, že Američané jsou zbabělci a divoši
Jak ale začínají japonští obránci chápat, že jejich situace je bez podpory námořnictva a letectva beznadějná, už bojují nejen za vlast - ale také se svým hrdinstvím, štvavou hysterií a nacionalismem, ke kterému je doma vedli. V tom je nakonec největší napětí, když vidí, že Američané nejsou zbabělci ani divoši, jak se učili...
V jedné z nejdůležitějších scén filmu si přátelsky povídá šampión v jízdě na koni Baron Niši (Tsuyoši Ihara) se zraněným americkým zajatcem. Japonci se tak ocitají v konfliktu i s vlastní kulturou, jež je vede třeba k tomu, aby "čestně" spáchali sebevraždu po neúspěšném odražení útoku nepřítele.
Eastwood se scenáristkou Iris Yamašitou pěkně odstiňují několik zástupců obranné linie, která trpěla v tragické situaci vnitřními rozpory a nedůvěrou v Kuribayašiho na svou dobu odvážnou taktiku. Například Ito (Šidou Nakamura) by raději spáchal sebevraždu, než by "takticky" ustoupil. Největším z těch malých velkých hrdinů je ale pekař Saigo (Kazunari Ninomiya), který naopak kašle na válku a myslí jen na to, jak přežít, aby mohl spatřit svou nedávno narozenou dceru. A příliš těžký, emocionální film lehce oživuje humorem.
Eastwood jako pozorovatel
Eastwood natočil bitvu ve dvou filmech jako pozorovatel nebo rozhodčí, který se dívá na bojiště z empiru. Přináší hlavně zaujaté humanistické poselství o nesmyslnosti války, jež vzniká z nedorozumění a ze střetu kultur. Přitom vojáci na obou stranách stejně myslí na domov, prožívají odloučení od blízkých, píšou dopisy manželkám a snáší útrapy bojů. Před smrtí a všemi hrůzami jsou si svým způsobem blízcí a navzájem spolu spjatí stejným pohnutím, v jehož světle se najednou všechny ideologie světa jeví pochybně.
Ambiciózní projekt uctívá hrdinství vojáků na obou stranách a vrší mytologizující pohledy i symboly, kterými chce pohnout a poučit nejširší publikum: Jde o obrazy japonských sebevražd, poprav zajatců nebo o záběry vztyčení vlajky. Eastwoodovy filmy jsou dojemnou a zdlouhavou rozpravou o válce, v níž proti sobě stojí pekař, cukrář a všichni, kteří nemají důvod se nenávidět, kdyby je do největší tragédie v dějinách lidstva nevehnalo šílenství vlád.
Dopisy z Iwo Jimy
Režie: Clint Eastwood, námět a scénář: Iris Yamašita a Paul Haggis, produkce: Clint Eastwood, Steven Spielberg a Robert Lorenz, kamera: Tom Stern, hudba: Kyle Eastwood a Michael Stevens, hrají: Ken Watanabe, Kazunari Ninomiya, Tsuyoši Ihara, Ryo Kase, Šidou Nakamura aj.