Článek
Expozice, která potrvá až do 22. června, nabízí k vidění předměty, jež Mongolsko do ciziny zapůjčuje spíše výjimečně. Pocházejí převážně ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
Dokumentují především dobu muže, jenž pod jménem Temüdžin sjednotil mongolské kmeny. V roce 1206 získal jméno Veliký chán (Čingischán). Vybudoval pak říši s hlavním městem Karakoram, kterou velikostí později překonalo už jen britské impérium.
Unikátní věci, které jeho dobu připomínají, jsou v Praze k vidění ve třech sálech. Nabízejí procházku životem kočovníků/nájezdníků v první čtvrtině 13. století i staletími před ním a po něm. Představí nejen jejich výjimečné bojové schopnosti, ale také náboženské zvyky, oblečení, rituály, šperky…
Důležitou součástí expozice je i vysvětlení jejich vztahu k přírodě a zvířatům. Ve vitrínách tak mimo jiné nechybějí ani části původních koňských sedel. Právě díky malým koním byly totiž mongolské výboje tak úspěšné.
