Hlavní obsah

Cikánské ozvěny z benátského Bienále v Museu Kampa

Právo, Peter Kováč

Už středověcí teologové a kronikáři – které je těžké obvinit z rasismu, protože ten tehdy v současné podobě vůbec neznali – si všimli toho, že lidé různých etnik vnímají barvy, ornamenty i výtvarné formy odlišně, ačkoliv po staletí žijí pospolu na stejném místě. Výstava Ztracený ráj v pražském Museu Kampa jako by toho byla důkazem. Představuje současné cikánské umění v Evropě a každým exponátem dokládá, že estetické cítění Romů je v mnohém odlišné od našeho.

Foto: Právo

R. Dzurko: Od kořene života, od kořene písní a utýraný kůň (výřez)

Článek

Jejich výtvarníky láká vše, co se třpytí, leskne, třepotá a září a co má pestrou barevnost i punc jakési pouťové či jarmareční kultury. I obyčejná barevná sklíčka se v jejich chápání mění v cenné drahokamy.

Výstava nabízí výběr tvorby autorů žijících v Maďarsku, Rumunsku, Francii, Česku, Španělsku, na Slovensku i ve Velké Británii. V některých případech jde o neškolené amatéry čili tzv. inzitní umělce, ale vystavují tu i profesionálové, absolventi akademií výtvarného umění.

Pro upozaděnou a haněnou etnickou menšinu je důležité zachovávat si a posilovat kulturní identitu

Obrazy a sochy poprvé souborně představili loni na benátském Bienále. Kurátorkou expozice se tehdy stala třiatřicetiletá Maďarka Tímea Junghausová z Open Society Institute v Budapešti. Historicky první romský pavilón na mezinárodní přehlídce výtvarného umění financoval magnát George Soros s přesvědčením, že „pro upozaděnou a haněnou etnickou menšinu je důležité zachovávat si a posilovat kulturní identitu“.

Název Ztracený ráj právem slibuje, že se tu na chvíli dostaneme ke kořenům romské kultury, do doby, než byli cikánský Adam a Eva vyhnáni od brány zahrady blaženosti. A skutečně: v expozici je něco snového, archaického, primitivního, ale tím i kouzelného a neopakovatelného. Romští výtvarníci zjevně netrpí existencionálními traumaty.

Dětsky naivní labyrint světa a ráj upřímného srdce

Jejich pohled na svět je přímočarý, optimistický a plný radosti z života. Je to až dětsky naivní labyrint světa a ráj upřímného srdce. Svoje obrazy a sochy často dělají z nejlevnějších a recyklovaných materiálů.

V Praze byl výběr z benátské expozice doplněn o díla z Česka a Slovenska, zejména pak o naivní obrazy Rudolfa Dzurka, který začínal jako ševcovský učedník, dělník na stavbách a ve sklárnách i jako topič, zedník a závozník. Jeho talent je zcela spontánní. Svoje originální barevné obrazy lepí z drtě skleněného odpadu.

V malé galerii Musea Kampa je představen i cyklus fotografií Američana Chada Wyatta s portréty společensky úspěšných českých Romů, zastoupeni tu jsou právníci, lékaři i učitelé. Ztracený ráj je pořádán ve spolupráci s pražským festivalem Khamoro, v jehož rámci se v Praze konají koncerty, přednášky i tvůrčí dílny.

Ztracený ráj Praha, Museum Kampa, 27. května–6. července 2008 denně 10 – 18 hodin

Související témata:

Související články

OBRAZEM: Festival romské kultury v Praze

Centrem Prahy ve čtvrtek protančil průvod romských tanečnic a hudebníků z několika zemí. Účinkující světového romského festivalu Khamoro předvedli tradiční...

Muzeum Kampa představí romské umění

Velká výstava romského umění se bude od konce května do začátku července konat v pražském Muzeu Kampa. Pod názvem Ztracený ráj bude přehlídka, jejíž premiéra...

Výběr článků

Načítám