Článek
„Ve vězení jsme vůbec poprvé a uvidíme, jak to dopadne,“ řekl před vystoupením Právu Malátný. „Už jsem dostal maily z jiných věznic, abychom u nich vystoupili. My se ale s klukama z kapely domluvili, že uvidíme, co dnes a potom se rozhodneme.“
O kulturu věznice se stará vychovatel Martin Číhal. Ten má s hudbou bohaté životní zkušenosti, před lety působil jako manažer skupin Hudba Praha nebo E!E.
„Je problém dostat sem nějaké kapely, většinou z organizačních důvodů. Pankrácká věznice má ale výročí založení a koncert Chinaski ho připomíná. V sále, který jinak slouží jako tělocvična, nebudou jenom odsouzení, ale také zaměstnanci věznice. Mohu prozradit, že tu jsou odsouzení za lehčí i těžké zločiny,“ řekl Právu Číhal.
Koncert v ne zcela zaplněné tělocvičně sledovala zhruba stovka odsouzených v šedivých ústavních oděvech, mezi nimi také pachatelé loupežných přepadení a vražd.
„V životě mě nenapadlo, že budeme hrát v base. Určitě je to jedno z nejkurióznějších míst, na kterém jsme kdy hráli. Dlouho jsme řešili, co zahrajeme. Řekli jsme si, že všechny naše tvrdé písničky, protože před námi bude sto chlapů, kteří za něco sedí, a ploužáky je asi zajímat nebudou. Nakonec jsme vytáhli náš běžný hodinový program a označili si v něm asi tři místa, kde bychom program změnili, kdybychom viděli, že je to nebaví. Vsadili jsme tedy na naše největší pecky,“ řekl před koncertem Malátný. [celá zpráva]
Přemýšlel i o tom, co bude vězňům říkat. „Na nic kloudného jsem nepřišel, protože v tomto prostředí dostává všechno jiné konotace. Budu se tedy snažit co nejvíc zpívat a co nejmíň mluvit. Nechtěl bych být trapný nebo se dotknout nějakého jejich bolavého místa.“
Prvním slavným muzikantem, který hrál vězňům, byl Johny Cash. Jeho první vystoupení ve Folsomské věznici v roce 1968 způsobilo malou revoluci a jeho proslavilo po celém světě. Na záběrech z roku 1974 hraje vězňům v San Quentin. |
Krátce po čtrnácté hodině Malátný pozdravil odsouzené i další diváky a pozval na pódium skupinu Lethé. Je to vězeňská parta jeho kamaráda z mládí, bývalého bubeníka skupiny Dr. Mozse, jenž ale v kapele hraje na kytaru a zpívá.
Lethé hrají pro vězně pravidelně, proto i ohlas na jejich písničky byl příznivý. Na závěr třicetiminutového bloku zařadili vlastní verzi písně 1970 od Chinaski.
Ti naopak nazkoušeli skladbu Zvláštní moc, kterou hrál zmíněný kytarista před pětadvaceti lety právě se svou jičínskou formací Dr. Mozse.
Kláru hrát nechtěli
Písničky Chinaski byly příznivě přijaty. Když byli diváci vyzváni, aby zpívali také, zprvu se k tomu moc neměli. Postupně ale odhodili ostych stranou a v závěru koncertu si někteří odsouzení vyprosili písničku Klára.
„Tu jsme původně hrát nechtěli, ale jak myslíte,“ řekl Malátný a odstartoval nejsugestivnější moment koncertu.
Vězni od první chvíle zpívali s ním, na svých místech na židlích se pohybovali do rytmu a když skladba dozněla, většina z nich povstala a aplaudovala. Podle pravidel pro koncerty ve vězení musí po celou dobu sedět. Vězeňská služba ovšem nijak nezasahovala, protože bylo patrné, že reakce na vyžádanou písničku byla spontánní a situace se záhy zcela uklidní.
„Překvapilo mě, že chtěli zrovna tuhle píseň. Zahráli jsme ji a byl to skutečně nejsilnější moment celého koncertu. Ačkoli jsem byl už pořádně zpocený, naskočila mi husí kůže,“ řekl Právu po skončení vystoupení Malátný.
„Byl to dobrý zážitek. Snad jsme jim ten pobyt tady zpestřili,“ uzavřel pak koncert své kapely na neobvyklém místě a šel si popovídat s kamarádem, kterému vystoupení z velké části patřilo.