„Chceme světlo,“ v pražské Nerudově ulici skandoval dav naštvaných studentů. Ve filmu se vrátili do roku 1967

Štáb filmu Vlny stojí přímo v Nerudově ulici, hned pod Pražským hradem. Desítky komparzistů tvoří hlouček studentů a mezi nimi v zimní čepici pobíhá režisér Jiří Mádl.

„Točíme tady scénu reálné události, kdy se studenti na strahovských kolejích naštvali, protože jim vypli poněkolikáté elektřinu i topení,“ rozpovídal se.

Studenti tehdy na konci října vyrazili do ulic skandovat „chceme světlo“. „Byl to takový přátelský pochod, oni za to ale byli seřezaní,“ doplnil Mádl.

„Je tady velký dav studentů, který se ještě snažíme filmově namnožit. Ve snímku by to měla být úplně zaplněná Nerudovka a pocit, že pokračuje mnohem dál,“ upřesnil režisér.

Pro štáb je to už třetí noční natáčení za sebou, celkově mají za sebou 55 natáčecích dnů, což je v dnešní době pro jeden film celkem dlouhá doba.

„Bylo to náročné. Mám z toho trauma,“ říká s úsměvem Jiří Mádl.

Hlavní natáčení bylo ukončeno již v červnu, pár scén ale zůstalo právě na chladnější období.

„Je to na kraji psychických sil, ale zároveň mi to dodává energii, když jsem teď viděl většinu filmu postříhanou. Člověk vidí to, co tam chtěl. Otázka je, jak moc se to divákovi bude líbit, to ještě visí ve vzduchu, ale něco to vrátilo zpátky,“ přiznal.

Že bylo natáčení dobového filmu náročné, přiznala před kamerou Novinek i jeho producentka Monika Kristlová z Dawson films.

„Konkrétně natáčení scény bylo nejisté, protože jsme měli limitovaný rozpočet a tato scéna je realizačně i finančně velmi náročná. Do poslední chvíle nebylo jisté, zda si to budeme moci dovolit,“ vysvětlila.

Podle slov producentky odpovídá název filmu průběhu projektu. „Celý film jsou vlastně takové vlny. Chvilku jsme nahoře a vypadá to všechno skvěle a pak najednou přijde propad dolů, kdy je potřeba ‚zamakat‘ a počkat, až přijde další vlna a vyhoupneme se zase nahoru,“ sdělila s úsměvem Kristlová.

Štáb v minulosti natáčel na různých lokacích zejména v Praze, diváci tak jistě poznají budovu dnešního Českého rozhlasu a další známá místa.

Filmaři využili i prostory Českého rozhlasu Plzeň, jehož interiéry jsou pro příběh ideální, některé scény vznikly také v barrandovských ateliérech.

Unikátním způsobem budou do filmu začleněny archivní materiály, mezi kterými jsou i některé dosud neviděné autentické záběry ze srpna 1968. Tvůrci je barví pomocí umělé inteligence a s herci zároveň dotočili navazující úseky.

„Moment, kdy se ve Vlnách propojí příběh se skutečnými událostmi, kdy sem vtrhli Rusové, je tak napínavý, že po skončení scény jsem se ujišťovala, které záběry jsou ty naše. I já jsem se spletla, který záběr jsme natočili a co je archiv,“ uvedla producentka filmu Monika Kristlová.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Kina