Článek
„Nového generálního ředitele České televize jsem veřejně podporoval, protože jsem si myslel, že provede změny, které mi před volbou slíbil. Musím říct, že se hluboce stydím za to, že jsem nepodpořil Petra Dvořáka, o kterém si myslím, že by byl lepší a měl ve funkci zůstat,“ prohlásil Svoboda s tím, že se Dvořákovi omluvil v uveřejněném dopise.
Zvolenému vedení vytkl především vysoký průměrný věk kreativních producentů ČT, kteří do svých řad podle Svobody nevpouští mladou generaci, která by přinesla „jiný vzduch“.
„Generace lidí 55+, která se dneska dívá na Českou televizi a dostává pořád to stejné, co jsme točili v osmdesátých letech, odejde. Nahradí ji mladší diváci, kteří si raději zapnou streamovací platformy,“ míní filmař.
Problémem televizních snímků z posledních let je podle něj absence sociálního přesahu, který by se měl objevit například i v „pouhém“ žánru krimi a přispět k diskusi. „Spousta nedávných děl, která pro Českou televizi vznikla, se odehrává nikdy a nikde. Neobsahují žádné celospolečenské téma, přestože víme, že jich je kolem nás mnoho,“ upřesnil Svoboda.
Česko jako pervitinová velmoc
V Cestě do tmy, kterou osobně uvedl na plzeňské přehlídce, tematizuje nezletilé drogově závislé osoby v Česku, jak poukázal, „světové velmoci ve výrobě pervitinu“.
Hlavní roli ztvárnil Matěj Hádek, ve vedlejších úlohách se představují Lucie Štěpánková, Alexej Pyško nebo Igor Orozovič.
Souček: Rok 2024 nebude pro ČT jednoduchý. Ve hře je propouštění
Scénář, jehož se režisér Svoboda také zhostil, vychází z knižní detektivky Děvčátko spisovatele vystupujícího pod pseudonymem Martin Goffa, který v minulosti působil jako policejní vyšetřovatel. Román, stejně jako jeho televizní adaptace začíná vyhrocenou scénou přepadení banky, od něhož se dále rozplétá příčina zprvu nepochopitelného zločinu uznávaného vědce.
Pravděpodobně poslední televizní film Jiřího Svobody bude mít premiéru 19. listopadu večer na ČT 1.