Článek
V jednom rozhovoru jste řekla, že jste si práci na Tomanovi vysnila. V jakém smyslu?
Nemám vysněné role, ani na divadle. I když ty hlavní jsou samozřejmě lákavé. Tady mě hned napoprvé zaujal scénář, historické téma, tvůrčí tým, režisér a producent Ondřej Trojan a koneckonců i způsob, jakým jsem byla ke spolupráci oslovena. To všechno bylo z říše českých hereckých snů, takže se dá říct, že jsem si takovou příležitost vysnila.
Jak podle vás vaše první spolupráce s Ondřejem Trojanem dopadla?
Mě hlavně těší, že jsme se poznali a našli rychle společnou řeč. Ondřej Trojan má svůj styl, ví, co chce, je v určitých věcech nekompromisní, tak pro mě bylo ctí, že jsme mohli společně diskutovat a tvořit a že se třeba nápad s Pesliným akcentem zalíbil a realizoval. Během natáčení jsme se mohli na sebe spolehnout. To bylo skvělé.
Jinak zpátky k otázce. Dopadlo to perfektně!
Jiří Macháček a Kateřina Winterová jako manželé Tomanovi.
Přestože nešlo o vaši první filmovou roli, byla zatím nejvýraznější. Recenze se však věnovaly převážně výkonu Jiřího Macháčka, představitele Tomana. Jaké jste vy sama zaznamenala ohlasy?
Veskrze pozitivní. Nejvíce se mi líbil postřeh jedné rozhlasové redaktorky. Ocenila hlavně to, že jsem svým pojetím Pesly nevnucovala jeden určitý pohled na její činy. Že se jako divačka nechala nést jejím osudem a nehodnotila, spíš ji to nutilo k zamyšlení. I když to samozřejmě u takto extrémních řešení situací k těm jednostranným soudům svádí. To mě potěšilo.
Pesla Tomanová skončí tragicky, skokem z okna, a zůstane po ní malý syn. Dokázala jste ji, sama jako matka dvou synů, pochopit?
Zpočátku ne. Pořád jsem to probírala s režisérem, co bylo tím pravým a nejsilnějším důvodem k takovému činu. Stále jsem to srovnávala se sebou.
Strašně se mi ulevilo, když jsem se dokázala odpoutat od osobních pocitů a prostě ten fakt sebevraždy mé filmové postavy přijmout. Ve scénáři ani nebyl prostor pro detailnější psychologický rozbor, takže jsem to prostě jen zahrála.
O Pesle se mnoho neví. Bylo to pro vás spíš plus, že vás nečekalo srovnávání se skutečnou postavou, nebo minus, protože vlastně nebylo z čeho čerpat?
Ztvárnit ve filmu obraz skutečné postavy mi přijde těžší disciplína než roli postavit od začátku. Nakonec se nevyhnete srovnání. I když jsem samozřejmě byla ráda, že mám alespoň pár střípků do mozaiky k ruce. S režisérem jsme se naštěstí shodli v charakteru a ztvárnění Pesly.
Ona je určující i ta doba, ve které se má role pohybuje (děj filmu se odehrává ve 40. letech 20. století - pozn. red.). Tam už jsou určitá vodítka v možném přemýšlení postavy.
Přečetla jsem si, že jste sama sebe označila za „nezkušenou postelovou herečku“. Kolik přemáhání vás milostné scény stály a stojí?
V tomto směru nejsem typickou herečkou, co se ráda předvede. Je to prostě část mé práce, a pokud mi nedává smysl, nebo je to na můj vkus příliš, do takového projektu nejdu.
Nemyslím si, že to je jen otázkou hereček. Herci muži mají doma také partnerky a nemusí se, v tak osobním kontaktu s „přidělenou“ herečkou cítit pokaždé ve své kůži.
Teď po natočení Tomana už jste zkušenou postelovou herečkou?
Tak vzhledem k tomu, že se mě na to ptají novináři nejvíce, tak po stránce teoretické naprosto. Jinak v tomto ohledu ráda zůstanu ve stínu svých kolegyň.
V novém českém filmu Toman hraje po boku Jiřího Macháčka manželku prvního poválečného šéfa rozvědky Peslu Tomanovou.
Toman je film odehrávající se ve 40. letech 20. století, jeho nedílnou součástí tak byly dobové kostýmy. Podílela jste se na jejich výběru? Připomínkovala jste je?
Tak to bych si rozhodně nedovolila. Kdo by mohl připomínkovat kostýmy skvělé a oceňované Kataríně Štrbové Bielikové? To může jen režisér. Na naší spolupráci bylo fajn, že jsme si sedly lidsky a to, že Katarína vybírala opravdu dobové kousky, mi bylo velmi blízké a cítila jsem se díky jejímu vkusu velmi dobře. Kostýmy mi bezpochyby pomohly ke ztvárnění postavy Pesly.
Diváci vás znají také jako moderátorku Herbáře, zpěvačku, nedávno jste vydala kuchařku Jíst a Žít, máte blog Culina Botanica. K tomu divadelní herectví a také rodina. To je hodně aktivit. Jak se vám daří je skloubit dohromady?
Tak jak vidíte, jde to. Je to občas trochu adrenalin a také kontinuální práce, ale pořád mě to baví, což mi dává energii to zvládat. I díky mým kolegům a spolupracovníkům.
Pozitivní ohlasy od fanoušků jsou taky hodně nakopávací. Moje aktivity podléhají také sezónám, takže těch opravdu perných měsíců je míň než 12.
Z výčtu toho, co děláte, jednoho napadne slovo „workoholička“. Je to mylný dojem?
To by mě ve spojení s mou osobou fakt nenapadlo. Já strašně ráda lenoším.
Jak nejradši odpočíváte?
Oddechnu si u dobrého filmu nebo seriálu. Práce na zahradě je výborný relax. Hory v zimě s rodinou jsou perfektní příležitostí k odstřihnutí se od práce a návštěva výstavy nebo muzea je taky fajn způsob odreagování se od povinností.
Kateřina Winterová
Netajíte se tím, že preferujete kvalitní bio stravu. Kdybych vás označila za „biomatku“, vadilo by vám to?
Máte pravdu, že při nákupu a hlavně při vaření doma preferuji čisté produkty ekologického zemědělství. Pro mě je ale nejvíc bio to, co si vypěstuju sama na zahradě. A pokud věřím farmáři nebo sousedovi, že nezalévá záhony chemií a netýrá zvířata, nemám problém nakupovat i u něj.
Stejně jako si vybrat kvalitní potraviny v marketu nebo dobré jídlo v bistru nebo restauraci. Takže jestli je tohle někým vnímáno jako „biomatka“, tak jí jsem.
Ptám se proto, že tento termín je převážně vnímán jako hanlivý. Čím si to vysvětlujete?
Podle mého názoru je spojen s příliš aktivistickým až militantním přístupem některých rodičů k oponentům a k těm, co nejsou stejně naladěni na bio, eko, život bez elektronických přístrojů a bezplenkovou metodu. Takový přístup je víceméně odrazující a vyvolává v ostatních lidech spíše pocit, že se chtějí chovat naprosto opačně.
Vznikla tu jakási alergie, i když ta prvotní myšlenka je určitě upřímná a dobrá. Pak se stačí jen zmínit, že podporujete ekologické zemědělce a už jste rázem ve škatulce „ta biomatka“, což je škoda. V dnešní době trendu zdravých a čistých potravin se takovému „hanlivému“ označení jen pousměju...
Jste aktivní i na sociálních sítích. Baví vás tento způsob interakce s fanoušky?
Určitě jsou aktivnější lidé než já. Ráda se podělím o zajímavý obsah s ostatními. Díky této rychlé formě předávání si informací můžete oslovit spoustu lidí něčím přínosným a třeba je potěšit. Jinak nejsem zastáncem osobního výprodeje po internetu.
Lidé právě na sociálních sítích rádi kritizují. Dotýká se vás taková kritika?
Každá akce vyvolává reakci, ale většinou nevíte, jaká bude, takže s kritikou se musí počítat. Ne, nemám ji ráda, ale pokud je fundovaná a mířená pozitivně, skousnu to a můžu i opravit věci, kterých jsem si prve nevšimla nebo se zamyslet nad jiným úhlem pohledu na danou záležitost. A taky na ni často kašlu. Už celkem poznám, kdo vysedává u počítače a nedělá nic jiného, než prudí.
Nejaktuálnější články o udělování cen Český lev najdete zde.