Článek
Výstavu tohoto dodnes nedoceněného malíře a ilustrátora nazvanou Ženy a jiná dobrodružství Bohumila Konečného zrealizovala pražská Galerie Villa Pellé. V hlavním městě ji lze vidět do 10. listopadu, poté se přesune do Zlína a Plzně.
Věhlas výtvarníka, i když za poněkud zvláštních okolností, přesáhl tehdejší socialistické Československo.
Věhlas výtvarníka, i když za poněkud zvláštních okolností, přesáhl tehdejší socialistické Československo.
Věhlas výtvarníka, i když za poněkud zvláštních okolností, přesáhl tehdejší socialistické Československo. Po stopách Rychlých šípů
Věhlas výtvarníka, i když za poněkud zvláštních okolností, přesáhl tehdejší socialistické Československo. Po stopách Rychlých šípů
Jeho dílo ovlivnilo mimo jiné i rockového hudebního chameleona Davida Bowieho nebo punkového peroxidového rebela Billyho Idola, jenž si jednu z Konečného komiksových figur nechal vytetovat na paži.
Výstava, jež v podstatě kopíruje umělcův životní příběh plný zklamání, zrady i nadějí, nám ukazuje jeho talent v celém pestrobarevném spektru výtvarných stylů.
Bimba byl v první řadě kreslíř obrázků do šestákových rodokapsových příběhů, komiksů či detektivních románů. A také byl jedním z ilustrátorů dodnes populárních příběhů klubu Rychlých šípů.
Pětici je věnován jeden malý kabinet. Jsou v něm ukázky korespondence se spisovatelem Jaroslavem Foglarem, jenž chlapecký klub uvedl do reálného života, dále syrové černobílé ilustrace k románu Stínadla se bouří.
Zvláštní místo zaujímá dílo Rychlé šípy ve Stínadlech, jež zdobilo obálku časopisu Vpřed. Originál byl ukraden a je nenávratně ztracen, existuje pouze v reprodukcích a v kopiích. Jedna z nich, olej malíře Petra Barče, visí v sále také.
Velkou část expozice zaujímají, jak už bylo výše uvedeno, práce inspirované romantickým dobrodružstvím zálesáků, námořníků, lovců, kovbojů či dobrodruhů ve všech končinách světa. Jde v první řadě o ilustrace knih spisovatelů Otakara Batličky či Karla Maye.
Kreslíř měl rád i romantiku divokého západu.
Vedle nich se výtvarník věnoval i tvorbě reklam, budovatelských plakátů, a dokonce i pornografických intimních obrázků, které organizátoři umístili do úzké komory, do níž se vejdou sotva dva tři návštěvníci.
Zvláštní kapitolu tvoří oddíl nazvaný Kauza Amazona – Octobriana. Jistý mladík Petr Sadecký, jemuž tvůrce bezmezně důvěřoval, totiž po emigraci v roce 1967 prodával pod svým jménem v tehdejším západním Německu Konečného díla, která mu doma odcizil. Původní erotický komiks Amazona pak předělal na Octobrianu a vydával jej za práci ruských undergroundových kreslířů.
Právě David Bowie byl tímto příběhem natolik okouzlen, že podle něj chtěl natočit film se zpěvačkou Amandou Learovou v hlavní roli.
Skutečný autor se však v socialistické vlasti potýkal s tlakem státních úřadů a téměř nemohl pracovat.
Skutečný autor se však v socialistické vlasti potýkal s tlakem státních úřadů a téměř nemohl pracovat.
Skutečný autor se však v socialistické vlasti potýkal s tlakem státních úřadů a téměř nemohl pracovat. Do věčných lovišť na hřbetech mustangů
Skutečný autor se však v socialistické vlasti potýkal s tlakem státních úřadů a téměř nemohl pracovat. Do věčných lovišť na hřbetech mustangů
Aby mohl výtvarník vytvořit tak obsáhlé dílo, navíc na vysoké úrovni bez ohledu na téma či ideovou podstatu, musel mít nejen talent, ale i originální metodu zobrazení.
Kouzlo jeho kreseb je zakleté v tom, že dokázal komiksovou zkratku přenést do knižních ilustrací a na druhou stranu realistickou figurativní kresbu či malbu zase do komiksového žánru.
Oba na první pohled neslučitelné výtvarné styly navíc mistrně prolínal.
Proto má figura Octobriany sice zkreslené a zkarikované tělesné proporce, ovšem její tvář je reálná. Při pozorném prohlížení děl v sekci První české pin-up girls si lze všimnout, že vážně laděná kompozice je vždy ozvláštněna satirickou grimasou ve tváři, tu tanečníka, jinde noblesní dámy.
U pornografických kreseb má naopak předimenzovaná tvarová forma nahých krásek jasný účel, totiž akcentovat jejich erotickou vyzývavost či chlípnou lascivnost.
Jako symbolické rozloučení nejen s výstavou, ale i s životní poutí výtvarníka Bohumila Konečného působí jeho poslední obraz Pádící koně, který vytvořil v roce 1990.
Tři svobodní mustangové běží po nekonečně rozlehlé prérii pod modrou oblohou a mraky do věčných lovišť.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: