Článek
Světová premiéra ve Varech v sobotu 5. července proto vyvolala skutečné obléhání hotelu Thermal.
Méně šťastní novináři a filmoví kritici, na které se nezbyly lístky, byli připravení k čemukoliv, jen aby se nějak dostali dovnitř – nejen popravovat filmaře.
Dobře zamaskovaný Polívka
Ale jaké pak bylo překvapení! Jakubisko uchopil legendu o slavné baronce Alžběta Bathoryové a zcela ji přepsal. Z nelítostné monstrózní šlechtičny, která se na svém hradě v Čachticích měla koupat v krvi umučených panen, až se široko daleko rozléhaly do krajiny ženské nářky, udělal útlocitnou a milující a moderně emancipovanou ženu, lapenou v osidlech zla své doby.
Jakmile pak Alžběta ovdoví, promění se ve statečnou matku samoživitelku, aby uchovala panství pro svého malého syna Pála. Čachtická paní (Anna Friel) se v Jakubiskově verzi nekoupe v krvi kvůli pevnější účesu a hladké pokožce, ale v červené lázni z bylinek, protože trpí chudokrevností.
Své venkovanky ctí a místo „tvrďáckých“ sadomasochistických dýchánků na svém Hradhousu podlehne romantickému kouzlu zajatého benátského malíře Caravaggia (Hans Matheson), co švitoří o světle, štětcích a lásce. Lze se domnívat, že se v téhle postavě vidí sám Jakubisko? Filmový malíř světlem, barvou na širokém filmovém plátně?
Všechno je pak nahlíženo optikou dvou mnichů (k nepoznání zamaskovaný Bolek Polívka a Jiří Mádl).
Souboj pohlaví
Je logické, že panství hraběnky Bathoryové trpí neduhy nekonečné války s Turky i rozbrojů v Uhrách. Ale ji samotnou navíc stíhají nevybíravé intriky okolí – a hlavně jejího protivníka palatína Juraje Thurza (zloduch Karel Roden), jenž by strčil celý Pentagon i CIA do kapsy v umění zpravodajské služby a markýrování historie. Takže film se nás v posledku snaží přesvědčit, že to on všechno na Alžbětu narafičil...
Což o to, pověst o uherské krvavé lady není historicky prokazatelná, takže Jakubisko měl právo na jinou (či jakoukoliv) historickou verzi. Autoři se tak zároveň vzdali nádherného i hrůzu nahánějícího příběhu o ženské marnivosti a o ženě, která chtěla zůstat navěky mladá a krásná, až se změnila v netvora.
Namísto toho se tu odehrává trochu krkolomný (šachový) souboj pohlaví na život a na smrt mezi sličnou hraběnkou a chamtivým Thurzou, který je do Ersébeth (pozn. Alžběta) ve skutečnosti fatálně zamilovaný, zatímco se také lehce přepisuje velká historie státních celků, ale i vědeckotechnické revoluce. Uvidíte tu i primitivní telefon, první lyže nebo padák.
Český velkofilm
Juraji Jakubiskovi a jeho producentce Deaně Horváthové-Jakubiskové (objevila se v roli čarodějnice Darvulie) se podařil mimořádné náročný velkofilm (přes 300 miliónů korun) téměř amerického střihu, který srší režisérovým imaginativním stylem, karnevalem Jakubiskových snových sekvencí a občas i humorem. A v Karlových Varech byla uvedena i anglická verze.
V porovnání se zahraničím je ale tenhle film příkladem spíše českého "Hollywoodu". Autoři obsadili všechny možné české filmové i televizní herce, na širokém plátně evokují rozsáhlé bitvy s Turky, vše se odehrává v historických prostorách našich a slovenských hradů.
Od začátku do konce hraje omamná hudba, kamera se předhání v akrobatickém umění. Ale všechno je trochu méně dokonalé, trochu méně ohromující než je tomu v amerických hitech. Jen kdyby to nebylo dvě a půl hodiny dlouhé! Na takovou délku není příběh, rozdělený do tří částí, zase tak dobře napsaný, aby udržel napětí. Škoda, že Jakubisko si nenechá od někoho napsat pořádný scénář, jenž by poté se svou imaginací natočil.