Český design míří k výšinám, jak ukazuje jubilejní Designblok

Kromě tří uvedených jsou otevřena i další místa v metropoli. Tématy jsou postavení žen ve společnosti, ekologické aspekty, ale i řemeslná tradice, která dokáže obstát v tvrdé konkurenci nejmodernějších technologií.

Právě propojení současnosti a minulosti skvěle ilustruje výrobní pultík porcelánky G. Benedikt, kterou pro Veletržní palác vymyslel designér Antonín Tomášek. „Na obyčejném bílém talíři ukazujeme, že to není jen běžný předmět, ale že je v něm ukryto umění mnoha lidí,“ vysvětlil.

Veletržní palác se stal dějištěm designérské přehlídky poprvé. Ve Velké dvoraně přestavují své novinky přední česká studia a firmy Vrtiška & Žák, Moser, Rückl, mmcité nebo Klimchi. Rückl se díky přístupu umělecké ředitelky Kateřiny Handlové věnuje té křehčí polovičce lidského pokolení.

„Mám trochu jiný rukopis, než měl můj předchůdce Rony Plesl. Snažím se ke sklu přistupovat citlivěji, hledám v něm více emoci a příběh,“ komentovala kolekci váz pojmenovanou Hero-ine. „Přemýšlela jsem o postavení žen. Strávila jsem hodně času na Středním Východě, kde jsem začala ženy vnímat jako hrdinky. Nová kolekce oslavuje statečné, krásné a úžasné ženy.“

Například cigárová váza se snímatelným koženým obojkem, který může majitelka opravdu nosit, odkazuje na tvorbu Vivienne Westwoodové. Váza jakoby ošlehaná větrem zase vzpomíná první sklářskou umělkyni Rücklu Ludviku Smrčkovou.

Mladá značka Klimchi, která se po světě prosazuje nejen typickým ananasovým sklem, kromě novinek prezentuje i džbány pro film Barbie. Progresivní české studio LLEV opět překvapuje svou invenčností, když využívá drtě z džín nebo pracuje s papírovým odpadem.

„Tématem naší instalace pojmenované Gaia je představa vědců, že planeta Země je jeden velký organismus, v němž společně se zvířaty a rostlinami žijeme jako takové breberky. Máme spoustu papírového i dřevěného odpadu, tak jsme ho zpracovali do nových hodin, obrazů nebo váz. Spíš než design vytváříme sochy, které mají nějakou funkci,“ uvedli manželé Eva a Marcel Mochalovi, kteří stále experimentují s myceliem pro foukání skla.

Ve Veletržním paláci dostali prostor i studenti UMPRUM, kteří pod vedením Michala Froňka vytvořili experimentální zvukové nástroje. „Snažili jsme do studentů dostat znalosti, jak se hudba nahrává. Byli jsme dokonce v Soundsquare, v jednom z nejlepších studií v Evropě,“ prozradil Právu Froněk. Nástroje jsou propojené s obrazovou stěnou, takže návštěvníci mohou svou hrou rovněž „malovat zvukem“.

Jedinečný zážitek čeká v expozici Cosmos, kterou v sobě ukrývá stříbrnou fólií obalený kontejner stojící před Míčovnou Pražského hradu. Cosmos je vesmírná pouť jako z Matrixu. Pořádně mate smysly. Autorovi uměleckého řešení a zároveň jednomu z vystavujících Janu Plecháčovi se podařil majstrštyk v tom, že vymyslel putovní výstavu na kolečkách, která ale zároveň působí, jako by na místo přijelo deset kamionů plných umění.

Designér Maxim Velčovský nechává v čiré skleněné bublině hledět malého kluka ke hvězdám, studio Dechem stvořilo neonem zářící supergalaxii, Jakub Berdych Karpelis vyslal do vesmíru Rakeťáka, Lucie Koldová vymyslela lampu z průsvitného opalinu a Odyssea od Václava Mlynáře vzdává hold sci-fi.

„Je to objekt na hranici fyzické zvládnutelnosti. Myšlenkou je chlapeček, který se dívá na tu možná kvetoucí budoucnost. Sedí na ruinách starého světa, v ruce má letadélko a sní o tom, že se třeba jednou přes tu bublinu dostane,“ popsal Velčovský svůj unikát.

Před vstupem do Míčovny uvádí z Milána dovezenou přehlídku Made by Fire objekt Anny Jožové. „Je to její interpretace devastujících požárů Českého Švýcarska a zároveň jsou na tom ohořelém kmeni pulzující objekty. Anna se zabývá klimatickými změnami, já v tom vidím problematiku českého průmyslu. Ty pulzující objekty jsou jako ta pulzující srdce českého designu, který se snaží nacházet cesty z krizí,“ okomentovala kurátorka Eva Slunečková.

V Uměleckoprůmyslovém museu se představují tradiční výrobci, módní návrháři a studenti. Celé jedno křídlo patří proslulé nizozemské designérce Ineke Hansové. V Praze prezentuje zálohovanou židli Rex, která sama, pokud se rozbije, poslouží jako materiál k výrobě dalších.

Pozornost přitahuje pestrobarevná série ručních výšivek s feministickou tematikou, šperky Lenky Kerlické, dřevěné hračky, skleněná svítidla Moonlight inspirovaná asijskými měsíčními koláčky, housenkami prožrané cibulákové vázy nebo současně pojaté vánoční ozdoby.

Za zastavení rozhodně stojí rukavičkářská dílnička Ludmily Osičkové. „Jsem poslední svého druhu. Ta nejlepší rukavice je ušitá přesně na míru a sedí tak perfektně, že si ji potom klient nechce sundat,“ načrtla dokonalost mistryně tohoto oboru.

„Jsem optimista. Přitom vidím, kolik práce je ještě před námi. Nejde jen o nové výrobky, jde o celkové nastavení společnosti a vzdělávání lidí. Jako komunita musíme pracovat na image České republiky. Navrhování je nekončící hra. Jsem moc rád, že to nejmladší generaci tak moc baví,“ shrnul vývoj veterán oboru Michal Froněk.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Pražský hrad, Veletržní palác, Uměleckoprůmyslové museum v Praze