Hlavní obsah

Českou republiku bude na benátském bienále reprezentovat Stanislav Kolíbal

Právo, Jan Šída

Letošní 58. ročník Mezinárodního bienále výtvarného umění v italských Benátkách, který se odehraje 11. května až 24. listopadu, oživí výtvarný projekt českého umělce Stanislava Kolíbala.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Stanislav Kolíbal bude reprezentovat naši zemi.

Článek

Původně československý pavilon architekta Otakara Novotného byl v areálu benátských zahrad uveden do provozu v roce 1925. Poprvé se na této prestižní akci představili naši umělci však už v roce 1920 (mimo jiné Otakar Nejedlý, František Bílek či Jan Štursa). V průběhu let reprezentovali republiku Jiří Andrle, Jiří Kolář, František Skála, Karel Malich, Jiří Surůvka, Jiří David, Eva Koťátková nebo Kateřina Šedá.

Projekt Stanislava Kolíbala vznikl i díky dlouhodobé spolupráci s kurátorem a historikem umění Dieterem Bognerem, která se datuje již od devadesátých let minulého století. Bogner se tehdy u nás podílel na několika výstavách, mimo jiné videoartu.

Na tiskové konferenci kurátor uvedl, že klíčem k pochopení Kolíbalovy tvorby je věta, která mluví o zvláštním prolínání dokonalosti s určitou nedokonalostí. Proto je název expozice Bývalé nejisté tušené zvolen tak, aby se tímto způsobem akcentovala signifikantní mnohoznačnost autorovy tvorby.

Redukce tvaru

Kolíbal uvedl, že jde v podstatě o retrospektivu, protože mapuje jeho tvorbu od nejstarších děl z roku 1963 až po současnost. Výstava bude mít tři části. První představí plastiky z šedesátých let, druhá instalace vystupující ze zdi a třetí ukáže prostorovou kresbu.

„Stanislav redukuje tvary tak, aby mohl vystoupit na povrch obsah jeho děl,“ charakterizoval podstatu výtvarníkových prací kurátor. A upozornil, že vždy se jím vytvořené artefakty vztahují k přítomnosti v daném okamžiku.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Stanislav Kolíbal představil svá díla.

Kolíbalova tvorba vychází především z geometrického tvaru, což je patrné jak v jeho malbách, kresbách, sochách nebo instalacích. Autor přiznal i určité ovlivnění architekturou. „Jedna z mých instalací v rozměrech pět krát tři třicet metrů bude před pavilonem ve velikosti vchodu do něj.  Stane se tedy v podstatě součástí celé stavby,“ doplnil.

Ředitel Národní galerie na tiskové konferenci zdůraznil, že by byl rád, kdyby mohla Česká republika prezentovat svá umělecká díla na bienále každoročně. V současnosti se totiž střídá v prostorách Českého a slovenského pavilonu s umělci ze Slovenské republiky.

Může se vám hodit na Zboží:

Související témata:

Výběr článků

Načítám