Hlavní obsah

České muzeum získalo z Bavorska archiv odsunutých sudetských Němců

Osmdesát beden plných písemností, fotografií, korespondence nebo osobních dokladů souvisejících se  sudetskými Němci odsunutými po druhé světové válce získalo darem z Bavorska Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Po Děčínu je tak Česká Lípa teprve druhým českým městem, kam se archiválie odsunutých vrátily.

Foto: VMG Česká Lípa

Archiv odsunutých Němců převezli do České Lípy postupně ve dvou dodávkách. Šlo zhruba o osmdesát krabic a řadu dalších rozměrných archiválií.

Článek

Součástí sbírky nejsou jen písemnosti, ale i hmotné předměty, například dřevořezba, původní ciferník z věže kostela v Novém Boru, dřevěná stavebnice představující náměstí v České Lípě, ale také textilie či oblečení, které si odsunutí odváželi v kufrech ze svých původních domovů.

„Většina z těchto drobných věcí, fotografií, pohlednic či textilu částečně tvořila obsah zavazadel, se kterými odcházeli,“ řekl historik českolipského muzea Tomáš Cidlina.

Foto: Michael Polák, Novinky

Součástí získaného souboru jsou také textilie či oblečení, které si odsunutí odváželi v kufrech ze svých původních domovů (na snímku je ukazuje historik Tomáš Cidlina).

Muzeu unikátní archiválie daroval městský archiv v bavorském městě Waldkraiburg, jehož počátky jsou spojené s vysídlenými českými Němci.

Ondřej Hložek: V (ne)milostné náruči Sudet. Literární reportáž z cyklu České bolesti

SALON

„V Německu je téma odsunutých Němců v hibernaci. Zájem o studium německého osídlení v Čechách tam ztrácí na intenzitě spolu s tím, jak odcházejí lidé, kteří se ještě v Čechách narodili. A třetí nebo čtvrtou generaci, narozenou už v Německu, to v podstatě nezajímá. Zatímco u nás přicházejí generace, kterým přestává vadit, že tato část naší historie je německojazyčná a přijímáme ji jako součást našich dějin a badatelský zájem o tato témata u nás vzrůstá,“ vysvětlil Cidlina, že zájem o přesun archivu a další péči o něj byl na obou stranách.

Foto: VMG Česká Lípa

Podepsání dohody o přesunu archivu z Bavorska do České Lípy se účastnili i poslední žijící rodáci z českého pohraničí.

Právě českolipský historik spolu s archivářem Michalem Rádlem mají největší zásluhu na tom, že se archiv podařilo na sever Čech získat. Předcházel tomu dlouhodobý kontakt s komunitou potomků odsunutých Němců a také několikaměsíční jednání.

„Akvizicí tohoto obrovského celku se skutečně významně rozšířily naše sbírky týkající se první poloviny 20. století. Těžko říct, ale asi už ve své muzejní kariéře nezažiju větší akvizici, než je tato,“ těší získání archivu Tomáše Cidlinu.

Foto: VMG Česká Lípa

Transportní lístek pro odsunuté. Jeden z dokumentů ze získaného archivu

Německý archiv původně vznikal jako soukromá iniciativa rodačky z Kytlice na Děčínsku Eriky Rahnschové, která byla mezi odsunutými.

„Byla to žena, která po roce 1989 do původního domova často jezdila a usilovala o narovnání vztahů mezi Čechy a Němci. Milovala rodnou Kytlici a navazovala přátelství s lidmi, kteří zde žijí dnes. Byla vždy nápomocná lokálním historikům, archivářům a nadšencům do historie,“ vypráví Michal Rádl.

Foto: VMG Česká Lípa

Českolipské muzeum darovalo městu Waldkraiburg a místnímu archivu skleněný slovník, pomyslně otevřený na stránce s hesly jako přátelství, radost nebo mír.

Českolipské muzeum chce ještě letos připravit výstavu, v níž by představilo nejzajímavější artefakty z waldkraiburské sbírky, a do budoucna ji chce digitalizovat a zpřístupnit tak snad všem zájemcům.

OBRAZEM: Putování krajinou Sudetského domu

Kultura

RECENZE: Sudetenland. Láska, Němci a dějiny, které Čechy stále děsí

Kultura
Související témata:
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě

Výběr článků

Načítám