Článek
Knihu Gotik (Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland, 3. svazek), mající 640 stran a bohatě vybavenou fotografiemi, připravil pod vedením Bruno Kleina dvacetičlenný mezinárodní tým odborníků. Mezi nimi je i skupina badatelů z Karlovy univerzity. O Praze jako centru gotického umění tu napsal příspěvek Jiří Kuthan, vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě.
Knihu Gotik (Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland, 3. svazek), mající 640 stran a bohatě vybavenou fotografiemi, připravil pod vedením Bruno Kleina dvacetičlenný mezinárodní tým odborníků. Mezi nimi je i skupina badatelů z Karlovy univerzity. O Praze jako centru gotického umění tu napsal příspěvek Jiří Kuthan, vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě.
Knihu Gotik (Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland, 3. svazek), mající 640 stran a bohatě vybavenou fotografiemi, připravil pod vedením Bruno Kleina dvacetičlenný mezinárodní tým odborníků. Mezi nimi je i skupina badatelů z Karlovy univerzity. O Praze jako centru gotického umění tu napsal příspěvek Jiří Kuthan, vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě.V knize je to jediná monografická stať věnovaná konkrétnímu městu a Praha je tu představena jako hlavní císařská rezidence. K tomuto novému obrazu o klíčové roli Českého království přispěla výstava o době Karla IV. pořádaná v Metropolitním muzeu v New Yorku a na Pražském hradě, která ukázala, že na území celé tzv. Svaté říše římské si císař dosazoval na klíčová místa svoje lidi, kteří se pak v novém působišti v otázkách umění orientovali na vkus jeho dvora v Praze. Nový svazek Dějin výtvarného umění v Německu je toho dalším důkazem.
Knihu Gotik (Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland, 3. svazek), mající 640 stran a bohatě vybavenou fotografiemi, připravil pod vedením Bruno Kleina dvacetičlenný mezinárodní tým odborníků. Mezi nimi je i skupina badatelů z Karlovy univerzity. O Praze jako centru gotického umění tu napsal příspěvek Jiří Kuthan, vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě.V knize je to jediná monografická stať věnovaná konkrétnímu městu a Praha je tu představena jako hlavní císařská rezidence. K tomuto novému obrazu o klíčové roli Českého království přispěla výstava o době Karla IV. pořádaná v Metropolitním muzeu v New Yorku a na Pražském hradě, která ukázala, že na území celé tzv. Svaté říše římské si císař dosazoval na klíčová místa svoje lidi, kteří se pak v novém působišti v otázkách umění orientovali na vkus jeho dvora v Praze. Nový svazek Dějin výtvarného umění v Německu je toho dalším důkazem.
Katalogová hesla o architektuře, sochařství a deskovém i nástěnném malířství z území Českého království do německých akademických dějin umění zpracovali kromě Jiřího Kuthana i Jan Royt a Jaromír Homolka, o užitém umění včetně Svatováclavské koruny psal Karel Otavský. Reprodukována a zhodnocena v samostatných heslech tu jsou významná díla Třeboňského mistra, Petra Parléře a Mistra Theodorika.
Soubor bude mít osm svazků a pět tisíc stran
Ve většině dosud publikovaných zahraničních přehledů tyto pasáže psali Němci, snad s výjimkou kolínského mnohasvazkovího katalogu Parléři a krásný styl z roku 1978. O změně přístupu svědčí i to, že v knize je paralelně používáno vedle německých názvů i české pojmenování umělců a měst a v čárkách a háčcích nejsou chyby.
Ve většině dosud publikovaných zahraničních přehledů tyto pasáže psali Němci, snad s výjimkou kolínského mnohasvazkovího katalogu Parléři a krásný styl z roku 1978. O změně přístupu svědčí i to, že v knize je paralelně používáno vedle německých názvů i české pojmenování umělců a měst a v čárkách a háčcích nejsou chyby.
Celý projekt Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland, připravený nakladatelstvím Prestel, má mít osm dílů, celkem 5 tisíc stran a 5 tisíc reprodukcí. Z hlediska Čech a Moravy bude zajímavý díl o baroku, který zatím nevyšel.