Článek
Cesta do hlubin študákovy duše, Pyšná princezna, Limonádový Joe, Ostře sledované vlaky nebo Markéta Lazarová by mohly zůstat zachovány na stovky let.
"Podle přizvaných odborníků by se mohlo v první fázi zdigitalizovat 200 českých filmů, a to od těch prvních Jana Kříženeckého ještě z konce 19. století po Svěrákovu Obecnou školu. V případě, že by se podařilo získat finanční prostředky od státu, by pak digitalizace těchto filmů mohla trvat čtyři roky. Potřebná investice se odhaduje na 500 miliónů korun," popsala Martina Reková z agentury 4press.
V roce 2006 vydala Evropská komise doporučení týkající se digitalizace kulturního materiálu, jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů. „Jde především o to zpřístupnit národní filmové bohatství pro další generace,“ říká Daniela Staníková z české kanceláře MEDIA Desk, jež v České republice zastupuje program Evropské unie MEDIA. Většinu českých filmů vyrobených od počátků české kinematografie v roce 1898 do roku 1993, kdy byla privatizována státní filmová studia, spravuje stát prostřednictvím Národního filmového archivu (NFA) a Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFČR).
Za koncepci digitalizace filmů zodpovídají např. umělecká ředitelka MFF Karlovy Vary Eva Zaoralová, filmový historik Jan Lukeš, ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla, filmový publicista a producent Tomáš Baldýnský nebo předseda Asociace producentů v audiovizi Pavel Strnad.
„Sami sebe jsme se ptali, jestli mají být ve výčtu kromě vrcholných děl i snímky typické pro tu kterou éru, tedy například i propagandistické tituly 50. let, zda chceme, aby všechny dekády byly zastoupeny rovnoměrně, nebo budeme hlídat zastoupení jednotlivých tvůrců či žánrů. Nakonec jsme se rozhodli, že jediným kritériem bude kvalita,“ popisuje člen týmu a filmový publicista Jaroslav Sedláček.
Nejvíce, konkrétně dvanáct filmů, natočil Karel Kachyňa, dále pak Martin Frič nebo Věra Chytilová. Více než pět filmů ve vybrané dvoustovce režírovali například Otakar Vávra, František Vláčil, Jiří Menzel nebo Karel Zeman, jsou to i filmy Miloše Formana, Jana Němce nebo režisérů Jána Kadára a Elmara Klose.
Američani pečují o staré rhytm and blues i Terminátora
Již řadu let se podobné činnosti věnuje knihovna amerického kongresu, která zachraňuje filmy i hudbu. V posledních letech to byly třeba nahrávky Rolling Stones, The Ronettes a Sama Cooka.
Počet nahrávek se každý rok zvyšuje o dalších 25 kusů, nominují je občané a komise odborníků. Podmínkou je, že musí být nejméně deset let staré a "kulturně, historicky či esteticky významné".
Američani mezi ně zařadili i Terminátora z roku 1984, Neviditelného muže z roku 1933 nebo thriller Johna Boormana Deliverance (Vysvobození) z roku 1972.