Článek
Malby si sám Vermeer nesmírně cenil a nikdy ji neprodal. Zřejmě mu v domě sloužila jako ukázka dokonalosti umění pro potenciální zákazníky. Po jeho předčasné smrti se vdova, ač měla značné finanční potíže, neustále zdráhala dílo prodat. Aby ho uchránila před věřiteli, předala ho svojí matce, které také dlužila peníze.
Exekutoři však byli jiného názoru. V březnu 1677 byl obraz vydražen. Kdo se stal jeho majitelem, nevíme, ale jisté je, že obraz se nakonec dostal do Vídně, kde si ho na začátku 19. století koupil hrabě Jan Rudolf Černín z Chudenic.
Obraz obdivoval i Hitler
Nakonec Ateliér skončil ve sbírce Adolfa Hitlera, který Vermeera bezmezně obdivoval. Vzácné dílo mu prodal Jaromír Černín, dědic rodinného majetku. Právníci Černínů nyní tvrdí, že prodej byl vynucen, a expertní komise nyní zjišťuje, zda je to skutečně pravda. Významnou roli v tom sehrají i české archívy, v nichž jsou dokumenty týkající se rodu Černínů.
Od roku 1945 je obraz ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu, kam se dostal poté, co ho v solných dolech v Altaussee objevila americká armáda. Ve Vídni je nyní speciální výstava, která až do 25. dubna připomíná obrovský význam Vermeerova Ateliéru a pokouší se rozšifrovat i nejrůznější záhady kolem mistrovského díla. Rakušanům má výstava současně ukázat, jaký jejich největší muzeum vlastní poklad.
„Pokud bychom přišli o Vermeera, byla by to zcela nenahraditelná újma,“ tvrdí generální ředitelka vídeňského Uměleckohistorického muzea Sabine Haagová.
Rakousko se dosud nevzpamatovalo ze ztráty Klimtova obrazu Zlatá Adéla. Jakmile byl vydán restituentce, objevil se nejvzácnější poklad vídeňské secese okamžitě v Americe, kde ho koupil miliardář Ronald Lauder. Ztráta Vermeera by byla pro Rakušany další pohromou.