Hlavní obsah

Černého Entropa se rozpohybovala v Praze

Právo, Kateřina Farná
Praha

Autíčka jezdí po německých dálnicích, z komínů jaderných elektráren se v Rakousku kouří a rumunský hrad hrůzy vesele bliká. Entropa Davida Černého má za sebou čtvrteční pražskou premiéru. V Centru současného umění Dox bude k vidění mnohametrové kontroverzní dílo do 4. ledna 2010. A to včetně nezahaleného tureckého záchodu znázorňujícího Bulharsko.

Foto: Michaela Říhová, Právo

David Černý se svou Entropou

Článek

"Všichni jsme o Entropě slyšeli, všichni ji viděli v médiích. V Doxu je to konečně ideální příležitost si na ni udělat vlastní názor,“ řekl ve čtvrtek ředitel galerie Leoš Válka.

Dodal, že transport a instalace Entropy byly nesmírně náročné: "Vezly ji tři kamiony, trvalo celý den ji vyložit a další čtyři dny jsme ji skládali.“

Pozvání na vernisáž přijal i Václav Havel. "K modernímu, postmodernímu a post postmodernímu umění patří šokovat a mystifikovat. Odhalím teď další mystifikaci – Entropu neudělal David Černý, tu jsme vytvořili my dva ve snaze poškodit vládu, Jiří Paroubek a já,“ prohlásil.

Objekt vznikl u příležitosti českého předsednictví Evropské unii a od ledna do poloviny května byl umístěn v budově Rady EU v Bruselu. Plastiku, která vzbudila rozporuplné reakce včetně diplomatických rozepří, nechal Černý předčasně odstranit v Bruselu ještě před koncem českého předsednictví. Protestoval tím proti způsobu, jakým skončila vláda Mirka Topolánka

Entropa poukazuje na stereotypy jednotlivých zemí EU. Kromě Bulharů pobouřila i Slováky, jimž se nelíbilo, že je údajně jejich země zobrazena jako uherský salám obtočený maďarskou trikolórou. Diskuze vzbudilo i znázornění Dánska sestaveného z kostiček lega, které nápadně připomínají karikaturu proroka Mohammeda, nebo Německa protkaného dálnicemi, v nichž je možné spatřit svastiku.

Černý původně obří sochu vydával za práci 27 evropských umělců. Ve skutečnosti mu pomáhali hlavně Krištof Kintera a Tomáš Pospiszyl.

K výstavě vychází aktualizovaná verze katalogu Davida Černého nazvaná Promrdané roky III, který sestavil kunsthistorik právě Tomáš Pospiszyl. "Nejedná se o kunsthistorický text. Jsou to spíš historky," uvedl. Publikace zahrnuje Černého práce od konce 80. let do roku 2008.

Související témata:

Výběr článků

Načítám