Článek
Porota ocenila, že autoři z olomouckého atelieru-r zvolili „koncepci respektující historický objekt, vedeni snahou o zachování jeho charakteru.” Cílem bylo najít nejen optimální způsob zastřešení paláce, ale i přiblížení jeho historického vývoje návštěvníkům ve všech jeho původních úrovních. Tento záměr vedl k myšlence vložení soudobých architektonických prvků do historické stavby a k propojení přízemí s vyššími podlažími paláce, která byla dosud veřejnosti nedostupná. Nové konstrukce nechali autoři vložit do již existujících otvorů palácového torza a řešili je v soudobém designu.
Porotci dodali, že „kromě formální a technické kvality se vynikající architektonické práce vyznačují tím, že jsou schopny žít v historii, vytvářet nové příběhy ve vztahu ke společnosti a místům, jinými slovy, že jsou vitální“.
Hrad Helfštýn se podle ní po rekonstrukci stal „prostorem k prozkoumávání a objevování, a to prostřednictvím netriviálních (a částečně labyrintových a nečekaných) sledů místností, průchodů, vyhlídek, otevřených oken a teras, z nichž lze krajinu a okolí pozorovat a vnímat“.
Celkově se o Českou cenu za architekturu v 6. ročníku ucházelo 170 realizací dokončených v posledních pěti letech, do finále postoupilo sedm děl.
Rozhodla mezinárodní porota v čele s předsedou Yashou Jacobem Grobmanem (Izrael). Dalšími členy byli Bart Brands (Nizozemsko), Eduardo Cadaval (Mexiko/Španělsko), Irakli Eristavi (Slovensko), Antonio Longo (Itálie), Balázs Marián (Maďarsko) a Peter Veenstra (Nizozemsko).