Článek
Nezačal příliš dobře. Úvodní šermířská scéna byla pro svou opatrnost až směšná a pěvecký part mladičkého Filipa Antonia byl příliš falešný na to, aby znamenal ostrý rozjezd a sliboval nadějný příběh.
Giacomo Girolamo Casanova (1725–1798) v příběhu dlí na zámku v Duchcově jako host hraběte Valdštejna. Na návštěvu tam přijíždějí hraběnka Karolína, která si přeje s ním patřičně užít kvůli jeho pověsti svůdce, a komtesa Adéla, jež přijela z Ameriky a o evropské kultuře, společenském životě a osobnostech nemá ani páru.
Casanova (Josef Vojtek) a hrabě Valdštejn (Marian Vojtko).
Casanova je v muzikálu sledován ve třech časových obdobích – jako chlapec, jako muž v nejlepších letech a jako zralý člověk vykonávající v Duchcově práci knihovníka. Josef Vojtek dvě „starší“ role zvládl s přehledem, stejně tak své pěvecké party. Trochu utrpěly jen v nepříliš jistých duetech s Eliškou Ochmanovou v roli Adély.
Dita Hořínková jako hraběnka Karolína a Eliška Ochmanová v roli komtesy Adély.
Filip Antonio jako malý Casanova byl patřičně roztomilý a jeho vstupy, v nichž uváděl na pravou míru historky starého Casanovy, patřily k nejveselejším položkám muzikálu.
Příběh nicméně působil dojmem, jako by se nemohl rozhodnout, zda bude bláznivě komediální nebo vážný. Poletoval od jedné polohy ke druhé a ve výsledku přinášel dojem, že i seriózně pojaté scény jsou parodie.
Rozhodně by mu více slušela pozice komediální. V té totiž svůj smysl pro humor a komický talent prokázali jak Marian Vojtko v roli hraběte Josefa Emanuela z Valdštejna, tak Dita Hořínková jako hraběnka Karolína, Jakub Šlégr jako německy mluvící správce Bednář a koneckonců i Josef Vojtek. Ti všichni navíc zazpívali dobře své party, což platí i o Michaele Gemrotové v roli Lízy. Sotva ale muzikál vyprodukuje dobový písničkový hit. V tomto ohledu je až příliš obyčejný.
Michaela Gemrotová ztvárnila v muzikálu Casanova Lízu.
Poněkud fádní je i příběh, především pokud jde o klíčovou sázku o to, zda Casanova zlomí srdce Adély. Byť je od začátku jasné, že se mu to podaří, přece jen by komtese, která od začátku nemá svůdníka vůbec v lásce, neměla stačit jedna prostá zamilovaná báseň určená zřejmě někomu jinému.
Jestliže tedy byla v příběhu použita skutečně pouze ověřená historická fakta, jak praví libretista Petr Markov, pak to měl Casanova jako svůdník setsakramentsky lehké. Na scéně Divadla Broadway ovšem docela pobaví.