Článek
Na začátku rozhovoru přiznal, že jej mrzí, že neumí česky a rozpovídal se o svém uměleckém životě. „Časem jsem si koupil vlastní kameru, v bazaru, rok výroby 1928. Po letech jsem shodou okolností zjistil, že dřív patřila Čechu Karlu Zemanovi, jehož Vynález zkázy jsem tak obdivoval,“ prozradil ještě ke svým začátkům.
Jako jeden z prvních Servais soustředěně pracoval na možnostech kombinace hraného a animovaného filmu. Jeho úplně první pokus na tomto poli, devítiminutový snímek Harpyje, vyhrál Zlatou palmu v Cannes v roce 1979.
Později vynalezl nový způsob animace skutečných herců, který se po něm jmenuje servegrafie. Ten se částečně odrazil v jeho zřejmě nejslavnějším celovečerním snímku Taxandria, který vypráví o světě, kde totalitní režim zakázal fotografování a čas. Oba zmíněné filmy byly v programu i v Hradišti.
Servaise ovlivnil Jiří Trnka
„Vždy mi jde primárně o sdělení, formu hledám až následně tak, aby odpovídala obsahu. Občas, i když jsem vystudovaný malíř, musím využít i jiné výtvarníky, protože všechno zase neumím,“ říká Servais.
„Vždy jsem až nenáviděl typické hollywoodské produkce, snímky s detailně až puntičkářsky propracovaným pozadím a naopak nějakou placatou postavou v popředí. Chtěl jsem věci dělat jinak než Disney. Mnohem víc mě ovlivnil další Čech – Jiří Trnka,“ upřesnil.
Momentálně chystá příspěvek do společného projektu jedenácti režisérů, kteří se budou soustředit na osudy jedenáctky slavných spisovatelů, kteří bojovali v první světové válce. Jeho dalším snem je natočit televizní seriál.
„Naštěstí pro mě filmařina nikdy nebyla přímým zdrojem obživy, živím se jako pedagog, takže jsem mohl odmítat komerční projekty. Necítil bych při nich radost. Nerad hraji podle cizích not,“ shrnul svůj celoživotní umělecký postoj Servais.