Cannes. Tak trochu jiný filmový festival

Bezpečnost, bezpečnost, bezpečnost. Slovo, jenž nedá v těchto dnech spát tisícům lidí, kteří se tu o ni starají. „Neponechali jsme nic náhodě, nebezpečí nikdy nebylo tak velké,“ řekl k letošním opatřením starosta Cannes David Lisnard.

A tak bdí nad hlavami návštěvníků na 500 kamer, střechy jsou osazeny odstřelovači, kinosály procházejí psi – hledači bomb – a na promenádě Croisette potkává člověk mezi lidmi v luxusních večerních šatech vojáky v maskáčích a se samopaly připravené okamžitě zasáhnout.

Do kina i do festivalového paláce v důsledku toho vedou nebývale dlouhé, jen pomalu se pohybující fronty, protože každého návštěvníka čeká několikrát denně důkladná prohlídka tašky, průchod bezpečnostním rámem a pak ho ještě další strážce pokaždé objede ručním detektorem. Ale popravdě řečeno, nikdo ve frontách nereptá, každý chápe, že doba je taková a opatření nutná.

Jakékoliv podezření pak způsobí poplach. Před sobotní večerní novinářskou projekcí jeden ze psů zavětřil, zaštěkal, a ještě se v sále našel divný batůžek. Okamžitě byl vyklizen celý palác, dav čekajících novinářů byl vyzván k odchodu, přijeli hasiči i pyrotechnici a teprve po necelé hodině se mohlo začít hrát.

Jinak je ale canneský festival obvyklou přehlídkou filmů, které většinou naléhavě vyprávějí o problémech, které zmítají současným světem jak ve společensko-politické, tak rodinné rovině. A také obvyklou přehlídkou hvězd, nákladných rób a šperků, které jako by ty problémy popíraly.

Fotografové mají žně a hodně se letos zaměřují na portréty dvojic – na titulních stránkách tak vidíme Isabelle Huppertovou s Jessicou Chastainovou, kontrast nakraťoučko ostříhané platin blond Michelle Williamsové a rusé dlouhovlasé Julianne Mooreové, zářivě světlou předsedkyni poroty Un Certain Regard Umu Thurmanovou vedle čokoládového porotce hlavní soutěže Willa Smithe.

A jako by všichni chtěli odlehčit přece jen trochu hustší atmosféru, jsou vesměs vstřícní, nešetří úsměvy ani autogramy. Dustin Hoffman si s fotografy podával ruku, předseda hlavní poroty Pedro Almodóvar mezi ně dokonce usedl a také „si“ fotil.

Jessica Chastainová, jedna z ozdob hlavní poroty, například ochotně přiznala nejen to, že nemá ráda hádky. „Nejsem také nikdy tou, která v porotě promluví první, potřebuji se trochu zamyslet. Ale zároveň nejsem snadno ovlivnitelná, když si jednou udělám názor, těžko mě někdo přinutí ho změnit.“ Uvidíme, jak se jí bude dařit pod vedením Pedra Almodóvara, předem ale řekla, že očekává, že ji filmy budou hlavně překvapovat.

Do Cannes jezdí ráda nejen jako porotkyně. „Pokaždé, když se sem vracím, cítím se, jako bych jela domů. Přitom je to teprve šest let, co jsem sem přijela poprvé a časopis Hollywood Reporter mě vyfotil na obálku jako novou tvář filmu. Teď jsem v porotě a jsem na stejné obálce s Isabelle Huppertovou! Můj život se hodně změnil a tomuto festivalu za to velmi vděčím.“

V soutěži má jeden z nejočekávanějších filmů, snímek Sofie Coppolové The Beguiled (Oklamaný), mimo ni v hlavním programu komedii Johna Camerona Mitchella How To Talk To Girls At Parties (Jak mluvit s dívkami na večírcích), a ještě je tváří l’Oréal Paris, festivalové partnerské firmy.

Devatenáctiletá Elle Fanningová, kterou označují za miláčka letošního festivalu, je mladší sestrou Dakoty a stejně jako ona stoupá po žebříčku slávy už od dětských střevíčků. S Coppolovou nepracovala poprvé, už jako jedenáctiletá hrála v jejím filmu Odněkud někam. „Je pro mě jako starší sestra, hledaly jsme, co bychom spolu mohly dělat, a našly jsme tuto látku. A ještě jsem se tam sešla s Kirsten Dunstovou, která je vlastně ’třetí ségra Fanningová‘, takže jsme si to ohromně užily, o to víc, že je to vysloveně holčičí film.“

Festival čekají poslední dny, v neděli bude znám laureát Zlaté palmy 2017 – a tisíce lidí, kteří bdí nad jeho bezpečností, si zhluboka vydechnou.