Článek
Porota ale tvrdí, že nešlo o politický postoj. "Rozhodující byl humor filmu, jeho satirický duch. Všichni jsme se shodli na tom, že tohle byl ten nejlepší film, který jsme viděli," uvedl předseda festivalové poroty, americký režisér Quentin Tarantino. Doplnil, že "film a politika se mohou ve velkém díle setkat".
V devítičlenné porotě letos zasedli čtyři Američané a její členové uvedli, že Mooreův snímek vyzdvihl umění dokumentu na další úroveň.
"Ani neumím vyjádřit své díky porotě, organizátorům festivalu, Miramaxu a celému týmu, který na filmu pracoval. Udělením Zlaté palmy jste přispěli k tomu, aby ho mohli vidět američtí diváci (americký distributor, společnost Disney, jej odmítl uvést). Věnuji toto ocenění své dceři, americkým a iráckým dětem a všem, kdo trpí akcemi Spojených států," řekl při přebírání ceny Michael Moore, který v březnu získal Oscara za svůj předchozí kritický dokument Bowling for Columbine.
Francouzské listy komentovaly politický rozměr rozhodnutí, jeden z novinových titulků hlásal "Palma, která vyzývá Bushe". Verdikt kritizoval list Nice Matin: "Je to propagandistický film. V jádru je složen z ironických komentářů, které jsou prokládány sestříhanými aktualitami z televize."
Co přináší Fahrenheit 9/11
Rozpoutávání válečné psychózy, útok na Afghánistán a poté válka v Iráku, zpovědi amerických vojáků, jejich rodin i iráckých civilistů, to jsou témata Mooreova dvouhodinového filmu, natočeného tak, aby oslovil co nejširší publikum.
Moore ve snímku skládá do souvislostí mozaiku událostí začínajících spornými okolnostmi Bushova zvolení americkým prezidentem a přehlížením signálů o chystaném útoku 11. září (9/11). Zabývá se Bushovými kontakty se saúdskoarabskou oligarchií včetně styků s rodinou bin Ládinů, jejímž 24 členům umožnil po teroristickém útoku odjet na zvláštní povolení z USA.
Sázka na mládí a pečlivější výběr
Mooreův dokument sice jednoznačně zvítězil, ale i mezi hranými filmy bylo po dvanáct dní na co koukat. Již několik let se žehralo na úroveň canneského oficiálního programu. Situace vyvrcholila loni, kdy byla hlavní soutěž přehlcena málo zajímavými a přeintelektualizovanými filmy. V průběhu roku vydávali organizátoři festivalu signály, že tyto kritiky neberou na lehkou váhu.
Po skončení festivalu se ukazuje, že mottem při sestavování programu bylo méně "zasloužilých" (pro Cannes bývalo typické, že kdo tu uspěje, bude příště přijat prakticky s čímkoliv) a více prostoru mladým tvůrcům. Plnou třetinu soutěže tvořily první a druhé filmy. (Přitom takové stálé hosty, jako jsou bratři Coenovi, Emir Kusturica či animovaný Shrek, přijalo publikum s radostí.)
Kvalitní soutěž
Letošní soutěž sice postrádala v hraných filmech mimořádnou "bombu", jakou přivezl před deseti lety letošní předseda poroty Tarantino v Pulp Fiction, ale celkově měla více než dobrou úroveň a několik opravdových lahůdek. Sice ne všechny byly oceněny, což nepadá jen na vrub Tarantinova velmi osobitého vkusu, ale také je to dáno celkovou kvalitu: k ocenění tu bylo víc filmů, než kolik je hlavních cen.
| MFF Cannes 2004 | |
| Zlatá palma | Fahrenheit 9/11 (režie: Michael Moore) |
| Velká cena | Old Boy (režie: Park Chan-wook) |
| Nejlepší ženský herecký výkon | Maggie Cheungová (Clean) |
| Nejlepší mužský herecký výkon | Yagira Yuya (Nobody Knows) |
| Nejlepší režie | Tony Gatlif (Exils) |
| Nejlepší scénář | Agnes Jaouiová (Comme une image) |
| Ceny poroty | Herečka Irma P. Hallova (Ladykillers) |
| Tropical Malady | |
Za nejlepší scénář byla odměněna Francouzka Agnes Jaouiová a její film Jako obrázek, který jemně i vtipně zkoumá vztahy, zejména ten mezi otcem a dcerou. Jaouiová scénář psala společně s manželem Jean-Pierrem Bacriem, sama režírovala a hrála jednu z hlavních rolí. "Scénář považuji za jednoznačný základ díla, na place není místo pro improvizaci," řekla při přebírání ceny.
Opravdové lahůdky
K lahůdkám přitom nepochybně patřil už zahajovací - nesoutěžní - film španělského režiséra Pedra Almodóvara Špatná výchova, intimní zpověď homosexuálního tvůrce, která nepopírá autobiografické prvky. Síla filmu je v citlivosti vyprávění, v silném dramatu, kde sexuální orientace nakonec není vlastně tím nejpodstatnějším a ve skvělém hereckém výkonu Gaela Garcii Bernala, jenž téměř polovinu filmu hraje jako krásná žena.
Tvůrci rakousko-německého filmu režiséra Hanse Weingartnera Vychovatelé přišli s příběhem trojice mladých rebelů a bohatého manažera, který je nápaditou a vtipnou výpovědí o nutných ztrátách nejen milostných iluzí.
Ani Emir Kusturica ke Zlatým palmám za Otce na služební cestě a Underground třetí nepřidal, ale i tak patřil film Život je zázrak k silným zážitkům. Kusturica zůstal věrný své poetice. Na jejím pozadí postupně rozpoutává nesmírně silný milostný příběh ve víru války.
Favorizující slova padala i směrem k Deníku motocyklisty Waltera Sellerse o cestě mladého Che Guevary a jeho přítele napříč latinskoamerickými zeměmi, která v mladém medikovi z dobré rodiny probudila revoluční cítění.
Coenovi přivezli novou verzi filmu Lupiči paní domácí (v roce 1955 Pět lupičů a stará dáma) s Tomem Hanksem v hlavní roli. A před závěrem festivalu k němu přibyl příjemný a skoro symbolický moment ve skvělém životopisném snímku Život a smrt Petera Sellerse: postava, kterou letos hraje Hanks, byla jednou z prvních Sellersových velkých rolí.
