Článek
„Byl to nestor hudební publicistiky, kritiky a propagace hudby. Nevím vlastně, jestli se někdy považoval vyloženě za hudebního kritika, byl to ale člověk, který měl hudbu a muzikanty rád. Články z jeho pera byly velice laskavé, patřil k těm dobrým publicistům, kteří se kolem muziky točili. Sehrál důležitou roli i v sametové revoluci. Pravidelně s námi tehdy diskutoval v Laterně magice v Praze a jeho hlas byl důležitý. Když jsem poprvé přišel s návrhem, aby se Václav Havel stal prezidentem a udělalo se první hlasování, bylo pro asi pět lidí. A Jirka byl mezi nimi. To mu připisuji k dobru,“ uvedl pro Právo hudebník Michael Kocáb.
„Jiří Černý byl velký nejen svou postavou, ale především svým duchem. Vzbuzoval respekt a zároveň byl empatický a vlídný. Jeho texty byly erudované, i když někdy tvrdé, ale spravedlivé, stejně jako jeho životní postoje. Pro mě to byl bytostný profesionál a současně člověk dobrého srdce, který svým názorem nikdy neubližoval, ale motivoval k tomu lepšímu. Měl jsem ho moc rád,“ zavzpomínal pro Právo hudebník Jiří Pavlica ze skupiny Hradišťan.
Jeho pořady muzikanty vedly
Zpěvák a kytarista Michal Prokop znal Černého už v době, kdy jako hudebník začínal. „Poslouchal jsem všechny jeho pořady, byla to pro mě cesta k muzice. Osobně jsme se poprvé setkali těsně před Vánocemi 1967 na I. československém beatovém festivalu, kde mi předával cenu pro nejlepšího zpěváka. Stal se kmotrem mé kariéry,“ sdělil.
„Prožil jsem si s ním doby, kdy mě vyzdvihoval, stejně tak doby, kdy jsem dělal popík a on do mě šil. Vždy jsem ale cítil, že má pravdu. V roce 1989 jsme se potkávali i v Občanském fóru, moderoval mítinky na Václaváku. Ironií osudu je, že když ho Akademie populární hudby před třemi lety pozvala jako prvního nemuzikanta do Síně slávy, byl jsem to já, kdo mu cenu předával. Tím se kruh zajímavě uzavřel. Nesmírně si ho vážím. Měl rovnou páteř a na jeho pohled na život a svět nikdy nezapomenu,“ dodal Prokop.
Jiří Černý s Michalem Prokopem při tiskové konferenci České televize v roce 2020
„Antidiskotéka Jiřího Černého, to bylo mé první seznámení s ním. A hned jsem byl nadšen. Takové upřímné zapálení pro věc spojené s opravdovou znalostí nemohlo nikoho, kdo se s ním setkal, nechat chladným. Ztrácíme jednoho z největších propagátorů kvalitní současné hudby jak české, tak mezinárodní, ale hlavně upřímného a poctivého člověka, který se nebál vyslovit vlastní názor, a to nejen o hudbě,“ uvedl pro Právo jazzový kytarista Rudy Linka.
„Jirka byl člověk, který pochopil, že na hudební scéně došlo k zásadnímu zlomu, kdy swingový ideál a hudbu, která tu do té doby byla, změnila rocková muzika. Začal o tom psát a pokračoval v tom, co předtím dělali Ivan Poledňák a Lubomír Dorůžka, kteří se zabývali starší hudbou. Jirka začal fandit té nové,“ řekl Právu hudební publicista Miloš Skalka.