Článek
Hitlerův otec Alois patřil k běžné střední třídě, slušně vydělával jako úředník. Matka Klára byla prostá nevzdělaná venkovská dívka, která si vzala staršího maloměšťáka. Neexistují žádné důkazy o tom, že by Hilter jako dítě nějak zvlášť trpěl, že by se o něj nestarali nebo ho bili.
B. F. Smith v knize Adolf Hitler: His Family, Childhood and Youth naopak přímo píše, že ho rozmazlili. Lidé jeho matce vyčítali, že ho „milovala tak oddaně, až v něm vyvolala pocit, že je mimořádný“. Otec syna nijak netrápil, podle Ericha Fromma byl tolerantní, v podstatě liberál. Občas mu nadával, protože byl přelétavý flákač a nechtěl se stát úředníkem jako on.
Obecnou školu vychodil Adolf Hitler hladce, až na střední škole začaly problémy. Narcistický Hitler, který se domníval, že má vždy pravdu, byl šokován tím, že už není nejlepší, protože tam byli nadaní studenti. Začal rebelovat a otce popudil tím, že chtěl být slavným malířem. Následně ze všeho obviňoval učitele, zejména Židy, a svého otce.
Fromm se domnívá, že Hitler byl odtržený od reality, žil ve snech, zabýval se nesmyslnými představami. Také si hrál s dětmi na vojáčky, a to ještě na střední škole, což už je docela alarmující. Patrně nebyl úplně normální, ale Fromm se vyhýbá snadnému označení psychopat. Používá spíše pojmy jako snílek a extrémní narcis. Měl skony k infantilitě. Ještě v dospělosti hovořil nadšeně o knížkách Karla Maye, kterého bychom dnes dali jedenáctiletým dětem.
Hitler si čte ve svém horském sídle.
Podle Fromma se o nic nesnažil, na svém snu stát se velkým umělcem v podstatě nepracoval. Hodná matka mu platila studium malířství na akademii ve Vídni, ale Hitler vůbec neudělal přijímačky. Jeden profesor mu radil, že by měl studovat architekturu, která ho zajímala, ale ani to Hitler neudělal. Byl v podstatě nevzdělaný a líný.
Byl také zcela chladný, vůči rodičům i vůči ženám. Choval se k nim formálně slušně podle maloměšťácké výchovy, ale neměl ženy rád v běžném smyslu slova, nezajímal se o ně. Květiny milence Evě Braunové prý kupoval sekretář. Fromm se domnívá, že byl sadomasochistického založení, a dodává k tomu i konkrétní citace svědků a svědkyň.
Rothenburg. Zkázu Československa chystal Henlein v zámku na Chomutovsku
Zároveň u něj popisuje silné impulzy k destruktivitě – pořád chtěl něco bořit (Vídeň, Berlín, Paříž, Leningrad), přitahovala ho smrt, ničení. Jak to bývá u neurotiků, Hitler často mluvil o nemocech, třeba o syfilidě a o hygieně. Méněcenné rasy jsou u něj „nezdravé“, chtěl je hubit po tisících. Také postižené lidi chtěl ihned vraždit. A když němečtí vojáci začali prohrávat válku, tak usoudil, že ani Němci si nezaslouží přežít. Těšil se na velký zánik a skutečně vydal rozkaz zničit celé Německo.
Lidé si ale jeho skutečné povahy ze začátku nevšimli, protože byl dokonalý lhář a demagog.
Sudetenquell. Oficiální minerálka SS pocházela ze zapadlé vísky v Čechách
Osobním životem Adolfa Hitlera se zabýval i legendární švýcarský psychoanalytik C. G. Jung. Ten se domníval, že Hitler se nemohl oženit, protože byl tak neosobní. Žil jen německým národem a zrcadlil jeho kolektivní nevědomí – neuvědomované bolesti, komplexy, archetypy. Proto prý měl obrovský úspěch u Němců, ale cizincům připadal bizarní nebo směšný.
Stejně jako Fromm zdůrazňuje i Jung, že byl chladný, ale přesto se moc neřídil rozumem, mluvilo z něj nevědomí. Měl fascinující gesta a oči, čímž lidi téměř hypnotizoval, ve válce ovšem nadělal spoustu překvapujících chyb. Jako by snad chtěl prohrát – ovšem ne vědomě, ale na úrovni nevědomí.