Článek
Letos již potřicáté zněl ve středu na nádvoří frýdlantského zámku prvotřídní jazz v čtrnácti seskupeních vytvořených napříč jazzovými generacemi: saxofony v rukou Svatobora Macáka, Rostislava Fraše a Neila Wetzela, klávesy ředitele LJD Karla Růžičky, Skipa Wilkinse, Borise Urbánka a Ľubomíra Šrámka, kytary Zdeňka Fišera a Zdeňka Tichoty, flétny Jiřího Stivína, housle Martina Zbrožka, bicí Pavla Razíma a Garyho Rissmillera a basa Josefa Feča.
Trumpetista Jaromír Hnilička ohlásil letos svůj odchod a publikum ho za třicet let nádherného muzicírování odměnilo ovacemi vestoje. Už letos symbolicky předal lektorské žezlo o půl století mladšímu Miroslavu Hloucalovi.
Na koncertu ale Hniličkova trubka nechyběla, stejně jako jeho „dixielandoví sirotci“, kteří si letos vystřihli klasiku Hello, Dolly a Blueberry Hill, kde svůj charismatický hlas uplatnil diváky milovaný zpěvák Lee Andrew Davison. Lektorský sbor letos posílili i Přemysl Tomšíček na trombón a kytarista Adam Tvrdý.
Kromě krásné muziky potěšil zaplněné zámecké nádvoří i křest almanachu ke 30. ročníku LJD, který z kronik a vzpomínek pamětníků vtipně sestavil Aleš Benda. Za kmotra byl i starosta Frýdlantu Dan Ramzer, který patří k hlavním podporovatelům LJD.
A nakonec zněl nádvořím už jen každoroční teskný refrén Bye, bye, Blackbird, anebo spíš Bye, bye, Frýdlant?