Článek
Loni jste absolvovali úspěšné turné s kapelou Dymytry. Bylo vaše nejvýznamnější?
Obě kapely spadají pod jednu produkční agenturu. Navíc chodíme s kytaristou Jirkou Urbanem z Dymytry a Honzou Lippertem z naší zastupující agentury na pivo, a jednou jsme si řekli, že bychom to mohli zkusit dát dohromady. Každá kapela má ale trochu jiné fanoušky, proto jsme zpočátku měli obavy, že to nebude fungovat.
Bylo to však naopak, sedli si fanoušci a lidsky si sedly i obě kapely. Navíc to bylo turné úspěšné, a tak jsme nakonec ještě pár koncertů přidali a vše se protáhlo do dvou let. Nejvýznamnější je ale vždycky turné k nové desce. To jsme absolvovali předtím.
Vaše předešlé album Šachoffnice z roku 2018 mělo koncept opřený o šachovou hru. Má koncept i novinka?
Celá deska vznikala už v době covidu, takže se v textech i hudbě mírně projevila naše naštvanost. Sedmá strana kostky je ale pro nás fantazie a pod tím si může každý představit, co chce. Není to monotematické album, i když jsou si některé texty tematicky trochu podobné.
Kdo vymyslel slovní obrat sedmá strana kostky?
Přišel s ním náš zpěvák Martin Kapek. Je to velký fanoušek skupiny Pink Floyd, takže má tyhle tajemnosti rád. Od začátku jsme si říkali, že by název alba mohl být trochu mystický. Když pak Martin přišel s tím svým, řekli jsme si, že je to ono.
Přinesl ho v době, kdy jsme začali dávat hudební a textové nápady do finálních podob. Potom jsme ho už vedli v patrnosti a snad jsme mu i některé nápady přizpůsobovali.
Koncertní program Traktoru je v posledních letech sestaven ze skladeb, které si fanoušci od začátku do konce zpívají, protože se pro ně staly hity. Je těžké v takové situaci skládat nové písně?
O tom moc nepřemýšlíme. Písně přicházejí, tak jak přicházejí, a když se k tomu přidá silné téma, jsme nadšeni. Na nové desce máme oblíbenou písničku Kameny. Text napsal Martin Kapek, když byl inspirován českým filmem Swingtime z roku 2007. Hrají v něm bratři Vladimír a Michal Dlouzí a je o tom, jak Státní bezpečnost záměrně mystifikovala občany Československé republiky, kteří se pokoušeli o ilegální odchod do zahraničí, vytvářením falešných hranic. Celá ta akce měla krycí název Kámen. Myslíme si, že je to skvělé téma.
Písnička se musí v první řadě líbit nám. A předesílám, že jsme dost nároční. Vyhodili jsme už spoustu hudebních nápadů i několik textů, protože nám přišly neslané nemastné.
Nová deska má vynikající zvuk. Přitom vychází v době, kdy většina lidí poslouchá hudbu v horší kvalitě. Má podle vás ještě smysl dávat si záležet na kvalitním zvuku?
O tom jsme v kapele diskutovali mnohokrát. Nakonec jsme si ale museli pokaždé říct, že jsme vždycky toužili nahrávat zvukově kvalitní desky a že od toho nechceme odcházet jen kvůli tomu, že tomu nepřeje doba. Možná to dnes děláme hlavně pro sebe, ale až jednou půjdu do důchodu, nechci se ohlédnout a říct si, že jsem jako muzikant něco odflákl.
Je pravda, že si dnes řada lidí pouští muziku v horší kvalitě. Spousta jich ale má dobrý aparát, který si pořídila kvůli tomu, aby si dopřála kvalitní poslech. Takže to smysl má nejenom pro nás, ale i pro tyto fanoušky.
Také si vychutnáváte instrumentální provedení písní. I to je naplněním touhy?
Jsme muzikanti a chceme využít to, co umíme. V případě Traktoru je tenhle trend patrný zejména na dvou posledních albech. Naše hudební kořeny jsou u instrumentálně skvěle vybavených kapel Metallica, Iron Maiden, Judas Priest, Black Sabbath a dalších. Od nich jsme se v devadesátých letech, kdy jsme přišli na scénu se svými tehdejšími skupinami, učili. S novým albem jsme šli hluboko ke svým kořenům.
Skupina Traktor
Jako bonus je na něm coververze písně Don’t Tell Me (Waht Love Can Do) od amerických Van Halen. Na interpretaci je to docela těžká skladba…
To je pravda, ale kvůli tomu jsme si ji nevybrali. Můj bratr, kytarista Standa, skupinu Van Halen zbožňuje. Zejména nedávno zesnulého kytaristu Eddieho Van Halena. Chtěli jsme mu udělat radost, a tak jsme navrhli, že když jsme na desce Artefuckt měli coververzi písně No Voices In The Sky od Motörhead, kterou jsme uctili památku zesnulého zpěváka a baskytaristy Lemmyho Kilmistera, uctíme nyní památku Eddieho Van Halena.
Výběr jsme nechali na bráchovi a on si vybral tuhle písničku. Nebylo to jednoduché, protože ve Van Halen se vystřídali dva hlavní zpěváci, David Lee Roth a Sammy Hagar. Oba jsou vynikající, ale my nakonec vybrali píseň, kterou nazpíval Hagar, protože byla přijatelnější pro styl našeho zpěváka Martina.
Hrajete si ve zkušebně coververze svých oblíbených písní?
Buď je hrajeme celé, často třeba Enter Sandman od Metalliky, nebo na motiv nějaké improvizujeme. Vezmeme například riff skladby Smoke On The Water od Deep Purple a rozvíjíme ho úplně jiným směrem, než jakým ta písnička v originálu jde. Kolikrát přejdeme až do jamu. Baví nás to.
U příležitosti vydání vašeho nového alba vydal časopis Spark speciální číslo o Traktoru. Není to u nás obvyklé. Jak k tomu došlo?
Byla to aktivita šéfredaktora Sparku Karla Balčiráka. Protože bydlím kousek od jeho redakce, sem tam si zavoláme a jdeme třeba na oběd. V době, kdy jsme se s předstihem bavili o propagační kampani k našemu novému albu, mi řekl, že ho napadlo udělat speciální vydání pouze o Traktoru.
Nebyl jsem samozřejmě proti, i když mi to připadlo trochu bláznivé, a v redakci na tom pak pracovali půl roku. Je to současně jejich dárek k našim narozeninám. Nedávno jsem se Karla zeptal, jak je spokojený s prodejností toho speciálu, a on mi odpověděl, že neskutečně.
Jak své dvacetiny oslavíte?
V plánu je koncert v Ostravě 22. ledna 2022. Osobně si ale myslím, že se nebude moci konat, protože to nedovolí epidemiologická situace. Kdyby se odehrál, myslím si, že diváci budou překvapeni sestavou hostů, které jsme pozvali. Mohl by to být velký koncert, na kterém navíc dostaneme zlatou desku za prodej nového alba.
Následovat bude turné k desce. Rozdělili jsme ho na dvě části, halovou a venkovní. Na jaře bychom chtěli hrát v halách a bezprostředně poté přeneseme koncert a jeho vizuální podobu na venkovní pódia. Věřím, že to už pandemie dovolí.
Může se vám hodit na Zboží.cz: