Hlavní obsah

Brutální Asfalt potvrdil Kopřivovy kvality

Novinky, Alex Švamberk

Štěpána Kopřivu znají především milovníci komiksu, jeho Nitro těžkne glycerínem si oprávněně získalo kultovní status. Ale už jeho první román Zabíjení ukázal, že mu nedělá problémy ani rozsáhlejší prostor, než nabízejí komiksové bubliny. Nyní přichází s druhým románem Asfalt, nabízejícím také brutální temnou akci.

Článek

Asfalt se ocitl v těžkém postavení. Ve více než šestisetstránkovém románu nelze stavět na úspornosti hlášek jako v komiksu. Těžké je překonat i některé nápady ze Zabíjení - zejména fakt, že se na jednotlivé atentáty píší recenze a hvězdičkují se v odborných časopisech, přičemž se hodnotí nejen úspěšnost, ale také styl.

Tak originální a vtipný nápad sice Asfalt nepřináší, ale Kopřiva prvotinu dokázal ve většině ohledů překonat. Přestože je kniha skutečně rozsáhlá, oplývá sevřeností a příběh má jasnou osu bez zbytečných odboček. Kopřiva dokázal udržet v zaměřovači hlavní cíl a směřoval s němu s brutalitou sobě vlastní.

Umístění děje do pekla, kde hrdinové nemohou umřít, navíc vyřešilo jeden z problémů Zabíjení - tentokrát mohou hrdinové dostat tolik zásahů, kolik si jen autor přeje, a přesto nepůsobí divně, když o stránku dále pokračují v lítém boji. A rozpadávající se těla musí spoluautora prvního českého filmu o zombiích Choking Hazard vysloveně lákat.

Jednou z velkých deviz je promyšlený popis prostředí. Kopřivovo peklo je originální, postavení mrtvých v něm zaujímá adekvátní prostor, nejsou v centru pozornosti ďáblů vymýšlejících rafinovaná mučení, jako na Boschových obrazech, ale představují pouhou surovinu. A Kopřiva si dal takovou práci, že všechny detaily do sebe dokonale zapadají, což je u tohoto žánru nebývalé, a to nejen v tuzemských luzích a hájích.

Přestože se autor vyřádil na popisu střetů a bojů pětice žoldnéřů, kteří se dostali do pekla, a svádějí tam boje s ďábly, protože se nemíní smířit se svou rolí pouhé suroviny - asfaltu, není knížka jen řadou splývajících epizod. Děj směřuje k vyvrcholení, které je skutečně nápadité a dává knize až mýtická rozměr, jakému se přiblížil se Santiagem Mike Resnik.

Kopřiva se nevyhnul jednomu klišé - že mise musí být splněna. Není ale jasné jak, a co vlastně splnit úkol znamená, takže Asfalt do posledního okamžiku nenudí - na rozdíl od řady akčních sci-fi s nesmrtelnými hrdiny, kteří vždy vyváznou. Kopřivovi se také podařilo jednotlivé postavy - jak žoldáků, tak i ďáblů  od sebe odlišit, takže nejsou schematické a nesplývají. Tady se ukázaly autorovy zkušenosti z práce na seriálu Místo nahoře.

Štěpán Kopřiva: Asfalt

Štěpán Kopřiva: Asfalt 638 stan, Crew

.

Výběr článků

Načítám