Článek
Problémů bylo více, při vystoupení hlavních hvězd večera Mastodon zpočátku nešla část reproduktorů, a místy se tvořily fronty. Ne každému taky byl zcela jasný nový systém plateb, který používá místo žetonů jen chipové náramky s elektronickou peněženkou.
Hlavní však byla hudba a už první den potvrdil, že Brutal Assault je navzdory zaměření na tvrdé styly velmi pestrý. Představitelé ortodoxních stylů jako death a black metal se střídali s kapelami snažícími se překročit žánrové hranice.
Vrcholem bylo vystoupení americké skupiny Mastodon, jejíž hudba se obtížně zařazuje, a tak bývá označována různě od progresivního metalu až po stoner rock. Kapela hodně čerpá z odkazu hard rocku, pohrává si s motivy, rozvíjí je a s chutí sóluje, aniž by to nudilo, protože skladby stojí na výrazných riffech a drive jim dodávají úderné bicí Branna Dailora. Všichni členové však prokázali vynikající instrumentální schopnosti, které ale sloužily písním. Slabší byl pouze zpěv.
Ještě příjemnějším překvapením byli Neurosis, kteří od hard coru, s nímž kdysi začínali, urazili dlouho cestu před koketování s industriálním metalem až k současnému zcela nezařaditelnému pojetí. V hutných valivých pasážích měli blízko ke klasickému pojetí Swans, ovšem hodně vyžívali kláves a elektroniky, které však nezjemňovaly dojem, naopak umocňovaly pochmurnou a beznadějnou atmosféru. Skupina však klidně dokázala přejít do táhlých melodických linek kytary, které představovaly tak potřebné uvolnění v těžkém apokalyptickém materiálu.
Nechyběla ani temná písničkářka Chelsea Wolfa ovlivněná v poslední době gotikou a industriálem.
Naopak Dying Fetus reprezentovali konzervativní pojetí, hrají stejný brutální death s kulometnou palbou kopáku jako po celou svou kariéru. Ani sólový projekt Abbath bývalého kytaristy norských Immortal nepřinesl odklon od black metalu. Brutal Assault opět ukázal, že chce pokrývat celé spektrum.