Bruce Springsteen dobyl Prahu

Čeští posluchači Springsteena milují, i když mu většinou ne úplně rozumí. Boss s kapelou si posluchače získal vlastně až dupáky v druhé polovině koncertu.

Přitom nemohl začít vřeleji a emotivněji. Na pódium vyšel nejprve sám s akustickou kytarou a foukací harmonikou a spustil už v zákulisí před vstupem na scénu. Pak česky pozdravil publikum a připomněl, že zde zatím hrál jen jednou – v 90. letech během akustického turné k desce The Ghost of Tom Joad.

Plynule tak navázal na svůj minulý pražský koncert skladbou, kterou na nynějším turné nehrává. Publikum si to neuvědomilo.

Springsteen úvodní skladbu i album pojmenoval po hlavní postavě Steinbeckova románu Hrozny hněvu a spisovatelův syn Tom mu později jako výraz díku za to daroval otcův prsten. Témata sociální nespravedlnosti a vzdoru, o nichž pojednává kniha, jsou nosná i pro Springsteena.

„Vítejte v novém světovém řádu. Lidé na jihozápadě přespávají v autech, nemají domov, práci ani spočinutí,“ zpíval Springsteen v Praze na úvod koncertu a s chmurnými poselstvími pokračoval i poté, co nastoupil jeho početný band a hned roztančil část publika.

„Chudáci touží po zbohatnutí, boháči by se rádi stali králi a král není spokojen, dokud všechno neovládne,“ znělo z pódia v druhé Badlands, a tak podobně až k titulní písni z posledního alba Wrecking Ball, v níž Springsteen publikum vyzýval, aby „se drželo svojí nahněvanosti“ a zároveň v narážce na ekonomickou krizi dokola připomínal, že „těžké časy přicházejí a zase pominou“.

Na úvod skladby ovšem také poprvé s publikem zavtipkoval. To když lidé zajásali nad počátečními slovy zpěváka, že vyrostl v New Jersey. „Vy taky?“ smál se.

Vtípky pak provázely hlavně druhou část večera, kdy Springsteen tančil jako na videoklipech starých třicet let a od publika přijímal na kartonech psané vzkazy s přáními, jakou píseň má zahrát. Vyhověl takto lidem třikrát. Nezahrál ovšem Blowin’ in the Wind, o níž se zřejmě žadatel domníval, že je jeho skladbou a nikoliv Dylanovou. „To je ten druhej chlápek,“ vysvětloval trochu zaskočený Springsteen.

Dvakrát také vzal na pódium dívky z publika, s jednou jen tančil, druhou nechal i zpívat.

Lidé Springsteenovi ale v úvodní polovině povětšinou nerozuměli, ani když se sedmou skladbou přišlo zklidnění. Springsteen nejprve v Death to my Hometown zazpíval o tom, jak rodné město nezničily armády, ale šejdíři a spekulanti, jimž se může říkat třeba bankovní poradci nebo developeři.

Pak plynule navázal skladbou My City of Ruins z desky, kterou vydal po teroristických útocích z 11. září 2001. Zahájil ji zamyšlením nad tím, jak člověk v životě stále častěji o něco přichází, a pak píseň obrátil v modlitbu s gospelovým chorálem vzývajícím město, aby zase vstalo z prachu.

Když ve stejnou dobu kousek před stanem zvukařů na ploše před pódiem vysadila skupina Američanů svého kamaráda na ramena a on vytáhl americkou vlajku, asi padesátiletý rozzuřený český fanoušek mladíka strhl zpátky na zem, vyrval skupině vlajku a zahodil ji do dálky za sebou. Američanům pak opakovaně ukázal zdvižený prostředník. Springsteen a sbor mezitím zpívali o ztrátách a burcovali k zmrtvýchvstání.

Republiku jsme si rozvrátit nenechali a Springsteenovi se konečně v polovině koncertu podařilo rozvášnit celý stadión rytmickou Because the Night, kterou proslavila i Patti Smith, a sérií podobně tanečních kusů jako Working on the Highway, Shackled and Drawn a Waitin' on a Sunny Day.

To už měla kapela po zásluze ohlas u publika, koncert nabíral spád, mezi skladbami ani přídavky nebyly téměř žádné pauzy a zněl hit za hitem. Thunder Road, Born in the USA, Born to Run, Dancing in the Dark či 10th Avenue Freeze-Out.

Nadšení v publiku umocňoval svým obrovským nasazením samotný Springsteen. Překypoval energií víc než kdo jiný, a jestliže se v souvislosti s nedávným pražským koncertem Pearl Jam vychvalovalo zejména nasazení kapely, tak ať se přepíší kroniky - 62letý Springsteen předčil všechny.

Band se s rozjařeným publikem loučil po více než třech hodinách notoricky známou Twist and Shout od Isley Brothers, již si ale asi každý spojí s Beatles. Před tím ještě kapela prostřednictvím videa připomněla svého saxofonistu Clarence Clemonse, loni zesnulého.

Češi Springsteena dobře neznají. Povětšinou vědí o zdánlivě rozjuchané Born in the USA, která se ještě za dob socialismu objevila na pultech gramoprodejen, a o pár dalších skladbách z tuzemských rádií. Springsteenova sláva narostla v 80. letech s nástupem rockových kapel vyprodávajících stadióny. On je mezi ně často chybně zařazován. Jeho texty jdou ale do hloubky. Boss často zpívá o lidech v těžkých, ba mezních situacích, o dělnících bez práce, o zoufalcích, jimž však pořád svítá naděje. Koneckonců i slavná balada Streets of Philadelphia ze stejnojmenného filmu, která uspěla i v Česku, zobrazuje člověka nemocného, vyděděného a osamoceného v ulicích jednoho velkoměsta.

Boss není jen následovník Elvise Presleyho nebo Boba Dylana, jak se o něm hovořilo z počátku jeho kariéry, ale především Woodyho Guthrieho – tuláka a rebelanta, jehož odrhovačku Ta zem je tvá zem známe i tady.

V Springsteenovi se setkává folkař a rocker, který rád zabrousí do honky-tonku, rock n’ rollu a gospelu, jímž zdůrazňuje lásku a pospolitost jako východisko z osudových ran.  Springsteen je pouťový hráč, vypravěč, buditel amerického snu, jak ho vidí spíše voliči demokratů, ale i bavič, protože jeho repertoár tvoří také velké množství odlehčených skladeb o tancování po nocích, hladových srdcích či večírku u souseda na zahradě. Ani ty ale nejsou nikdy pitomé.

Springsteena Češi neznají nejlépe také proto, že jeho chytlavé skladby a texty nikdy nebyly na zdejší hudební scéně převáděny a překládány, na rozdíl od těch Dylanových, a tak o povaze jeho písní spousta lidí, kteří nehovoří anglicky, tuší jen málo. Čeští posluchači v minulých dekádách upřednostňovali jiné kapely, většinou z ostrovů, jako například Queen, jejichž tvorba stála víc na hudbě než textech. Ostatně ani písně o dělnících se v Česku moc nenosily, dokud nepřišel nějaký Kabát.

Navzdory tomu, že fanouškovskou základnu má v jiných zemích větší, odehrál Bruce Springsteen s E Street Bandem v Praze výtečný koncert.