Článek
Na poslední chvíli se měnil program koncertů, zůstala však Symfonie D dur českého skladatele Jana Václava Hugo Voříška. Čím vás přitahuje?
Voříšek pro mne znamená přechod od klasicismu k romantismu stejně jako Franz Schubert - každý se svým způsobem podílel na vývoji pobeethovenovské symfonie. U Voříška se navíc přidávají důležité ohlasy na francouzskou revoluci a skladatele té doby jako Cherubiniho. Schubertova radostná Symfonie B dur č.5 je i dramaturgickým protikladem k chmurným Mahlerovým Písním o mrtvých dětech.
Kteří další čeští skladatelé vás lákají?
Již před lety jsem objevil Janáčka, kterého často uvádím. V roce 2001 v Salcburku jsme právě s Českou filharmonií spolupracovali na Její pastorkyni, loni jsem v londýnské opeře Covent Garden nastudoval Lišku Bystroušku. Nyní bych se chtěl více věnovat hudbě Bohuslava Martinů. Vrátím se do Prahy na podzim a s ČF nastuduji Martinů Dvojkoncert. Láká mne však i hudba Josefa Suka, zejména jeho Asrael.
Kdy jste poprvé objevil českou hudbu?
Bylo to v roce 1958 během Expo v Bruselu. Jako mladý student jsem slyšel některé koncerty České filharmonie ve Vídni, kam jsem kvůli tomu z Bruselu přijel, a byl to pro mne nezapomenutelný zážitek, na který dodnes vzpomínám. Začal jsem shánět všechny dostupné nahrávky orchestru, a tak jsem si postupem doby vybudoval diskotéku s ČF s Talichem, Ančerlem i Neumannem.
Prý dokonce poznáte jednotlivé sólisty orchestru jak minulosti tak současnosti?
Cením si mnoha hráčů v orchestru, zejména hráčů na dechové nástroje. Třeba v janáčkovských nahrávkách hobojisty Jiřího Mihuleho, v současnosti má orchestr vynikajícího klarinetistu Tomáše Kopáčka, jehož sóla nejen v českých skladbách ale třeba i v loňském koncertu se symfoniemi Beethovena mne nadchla. Ale takových je více a nechtěl bych na nikoho zapomenout.
Spolupracujete i s českými pěvci?
Máte dvě vynikající zpěvačky Magdalenou Koženou a Martinu Jankovou. S Koženou jsem dělal často Bacha, s Jankovou zase Její pastorkyni či Mahlera.
Uvidíme vás někdy v Praze s některým z vašich orchestrů zabývajících se interpretací hudby baroka a romantismu?
Velice rád bych přijel a uvedl třeba Smetanovu Mou vlast s Orchestre Révolutionnaire et Romantique. Ale to bych musel být pozván, což se zatím nestalo.
Jak dělíte svůj čas mezi farmaření a hudbu? A po kom jste zdědil hudební talent?
Po otci, který sice farmařil, ale zároveň byl i výborným muzikantem. Stejně tak i můj strýc. Oba však měli rozdílné lásky v hudbě, můj otec miloval spíše renesanci, strýc zase Wagnera. Já jsem po otci a Wagnera si příliš necením - ani jako skladatele, ani jako člověka. Velice naopak oceňuji pro vývoj hudby přínos Beethovena, Berlioze a Mahlera.
Jaké nahrávky připravujete?
Ukončil jsem spolupráci s Deutsche Gramophone a Philips Classics, protože se stále méně věnovaly klasické hudbě. Byl jsem nucen založit si vlastní značku, jmenuje se Monteverdi Productions, šéfuje ji má manželka. Zatím jsme vydali první CD souboru Monteverdi Choir, který řídím. Jsou na něm nahrávky a capella renesančních a barokních skladatelů Francie, Španělska a Portugalska a chceme hudbu z alba provádět i během letního putování po Španělsku cestou do Santiaga de Compostela. Další CD by mělo být s Bachovými kantátami z minulého putování tohoto sboru po Evropě k bachovskému výročí.